Ostravština je oficiálně středolašské nářečí českého typu
Ostravské axiomy
Jsou nepsané zásady, které platí, ať chceme, nebo nechceme, a najdeme je tedy i v ostravštině. Tou v podstatě hlavní je zásada, že ostravština nemá dlouhé samohlásky, tím méně souhlásky. Všechna slova se vyslovují rázně a krátce, bo na víc není čas. Přesto je to dialekt melodický a zpěvný, nejvíce se ovšem blíží rapu.
Druhou zásadou, kterou objevil po dlouhém úsilí Pavel Dobeš, je odlišnost mluveného a písemného projevu, zejména při výslovnosti měkkých hlásek. Jako příklad uveďme sloveso nechat, které se čte něchať. Platí tedy zásada, že píšeme nechat a čteme něchať.
Podobně píšeme ide a čteme idě, apod. Zdá se, že je to užitečný a všeobecně přijatelný kompromis, protože názory na ostravštinu jsou různé, a závisí na tom, z které části Ostravy autor pochází. Směrem k Hlučínu je ostravština trochu jiná, poznamenaná německým živlem (vercajk,glajza apod.), než směrem k Frýdku – Místku, kde je patrný vliv lašský ( hafera ), zatímco směrem k Českému Těšínu zase převažuje vliv polský (zajonc) a slovenský (ostropec). Všechny tyto okolní jazyky ovlivňovaly ostravštinu po desítky let a jsou v nich dodnes patrné. Dosvědčují to ostatně i čísla z úředního sčítání lidí v Moravské Ostravě z roku 1890 : tehdy zde žilo 10.706 Čechů, 5.119 Němců a 2.416 Poláků.
Specifické je používání předložky do . Ostravák nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“ , ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pro změnu patrný vliv anglický : „ go to the…( hell )“.
V ostravštině také zcela chybí předložka „ s“, jež je ve všech známých případech nahrazena ostravskou předložkou „ z“.
Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y“ nebo „i“. Sama ostravština, podobně jako život a práce obyvatel, kteří jí hovoří, je spíše tvrdá. Proto jsme mnohá slova ve slovníku nechali spíše v jejich durové podobě, ale nebráníme se ani měkké výslovnosti. Názorným příkladem sporů je svár autorského kolektivu o podobu slova „cycek“. Nebo „cicek“ ? Po vyčerpávající debatě jsme došli k závěru, že rozhodující je velikost. Menší, do velikosti č. 3, jsou tvrdší, a tedy „y“. Velké – čísla 4 až 10 – jsou přirozeně měkčí a tedy píšeme i vyslovujeme „i“. U slova „cyp – cip“ je to přesně naopak, hranicí je velikost 12 centimetrů.
Zajímavá je změna, ke které dochází při tvorbě přídavných jmen slovesných. Třeba sloveso „pustit“ má stejný tvar, jako ve spisovné češtině, ale „puštěný“ je na Ostravsku „pusceny“. Tohle sloveso je vůbec interesantní, protože se neříká „zapnout televizi“, ale „pustit televizu, radyjo, vodu…“
Trpný rod v ostravštině zcela chybí.
Ostraváci se oslovují zásadně prvním pádem jednotného čísla.“Ty, Jarek…“. Vyplývá z toho, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády.
Přízvuk je zásadně na předposlední slabice, a tím bohužel vznikají problémy se správným akcentem u slov jednoslabičných, kdy se přízvuk přesouvá vlastně na poslední slabiku předcházejícího slova, které pak má akcent na předposlední a poslední slabice najednou. Výslovnost je v takových případech dosti obtížná.
Zvláštností ve výslovnosti je změna „v“ na „f“ : sfeter, fčela, sfička….
Občasné je používání stažených tvarů, např. „já brzo“ se řekne „brzoch“ ( psáno brzo´ch), „že jsem“ je staženo na „žech“.
Unikátem, nemajícím v českých dialektech obdoby, je vyslovování i psaní písmene „ y“ po „ř“. V ostravské výslovnosti se (viz výše) měkké „i“ vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logické, že se vyslovuje i píše „břyla, křyvy, břydky“ apod.
Kritéria výběru
Při výběru slov, zařazených do tohoto slovníku, jsme přihlíželi zejména k tomu, aby se zařazené slovo lišilo od spisovného nejméně ve dvou znacích. Např. spisovné slovo „bába“ na zařazení nemá nárok, protože se liší jen v jednom znaku, oproti tomu slovo „bota“ už ve slovníku je, protože „but“ dva odlišné znaky má. Ovšem v odůvodněných případech se můžeme spokojit se změnou pouhého jednoho znaku, jde-li o slovo unikátní. Jako příklad uveďme krátkou větu : „ Le, un i.“
Některá slova mají ve spisovném i ostravském jazyce stejný tvar, a pokud je uvádíme i zde, pak proto, že mají v ostravštině jiný význam ( cihlička je česky malá cihla, u nás ale žehlička). Některá slova nemají na Ostravsku plurál, výstižným příkladem je „jatra“, která se skloňuje podle vzoru „žena“.
Pokusili jsme se také objasnit původ některých slov. Některá vysvětlení vycházejí z pocitů a zkušenosti s jejich užíváním. Jsme si vědomi, že empirie ještě neznamená znalost a nemusí stačit, a že se tedy objeví výhrady, ale jsme na plodnou diskusi vždy připraveni. Plodnou !
V našem souboru se objevuje velké množství výrazů, používaných v minulosti na šachtách. Uvádíme je zde nikoliv z nějakého falešného staromilství, ale proto, že si uvědomujeme jejich význam při tvorbě jazyka, a byli bychom neradi, aby se na ně zapomnělo. Navíc mnohé výrazy jasně naznačují, jaké jazykové vlivy působily při jejich vzniku, je na nich patrný vliv zejména němčiny, v menší míře polštiny a slovenštiny.
Ve slovníku uvádíme pod jednotlivými písmeny také typická ostravská příjmení, na nichž jsou také názorně patrné vlivy okolních jazyků. Začínají velkým písmenem a překlad do češtiny pochopitelně schází.
Zařadili jsme sem také pár míst s podrobnějším popisem, protože jsme přesvědčeni, že ona místa se zapsala do dějin města a ovlivnila život Ostraváků.
Samozřejmě si nečiníme iluze, že tento výběr je konečný, protože vše kolem nás se mění, ale zároveň jsme zvědaví, co s ostravštinou udělá věk počítačů, mobilů a internetu. Dostanou nové technologie i svá ostravská synonyma, to je otázka, na niž odpoví čas.
A pochopitelně jsme dopředu smířeni s kritikou, protože, jak psáno výše, ostravština je v různých částech našeho regionu vždy trochu jiná….
Pokud se vám při čtení bude zdát, že některé výrazy zavánějí mystifikací, bude to správný dojem, protože nic se nemá brát příliš vážně.
SLOVNÍK
A
ablezer střídač. Patrně z němčiny, kde sloveso „ablösen“ znamená „ustupovat“. Používá se v hutích i na šachtách.
abcug srážka ze mzdy, např. za nemocenskou, nebo za ztracené nářadí
abšnyt úsek, část stěny na šachtě, z něm. „abschnitt“
adamus –
achtlik dutá míra, osminka – 0,125 litru
ajnfach jednoduše, nesložitě. Z německého „einfach“.
akord práce v úkolu
amoleta omeleta
amper kýbl
angličak nástroj, podobný kylofu, jen s delším želízkem a kratším topůrkem
Aniol –
Anselm jméno staré ostravské šachty na Landeku, později Eduard Urx
anšleger narážeč na dole
arab staré kolo, proto se píše s malým „a“.Nemá rasistický podtext.
ASO název obchodního domu Ander a syn na rohu Sokolské ulice
a 28. října. V objektu byla první ostravská nemocnice, později
obchodní dům od roku 1929. Dnes VZP.
B
babiař holkař
babiuch –
babrak nešikovný člověk, kazisvět
babrat špinit, kazit. „Zbabrat robotu“ – pokazit práci, „zbabrany“ –
umazaný, špinavý.
babuť prase. Původ slova nejasný, používá se více na Karvinsku.
bac-hamer velké kladivo. Nutno psát s pomlčkou, protože bez ní by vzniklo
„bachamer“ a to nemá žádný význam.
baďura –
bagan pracovní bota
bago žvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými
druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání
se mu říkalo „slivka“.
bagař ten, kdo žvýká tabák
baj třeba, asi
bajlaga těsnění, z něm. „beilage“
bajoko od oka, zkusmo
bajzel nepořádek, bordel
Bachner bývalé jméno obchodního domu na Zámecké ulici v centru města
bachor břicho. Patrně z dobytčí části žaludku.
bachroň tlouštík, „bachraty“ – tlustý, obézní
balamut ohlupovač, šidič
balamutit klamat, záměrně uvádět v omyl
bambela bublina, otok, houpací síť
bambelat se klátit se, vlát ve větru, houpat se
bank lávka, část sloje zpravidla z tvrdého kamene
bank pracovní stůl, ponk
bantovat lákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody“ – nesváděj manžela na pivo. Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní.
baňa přezdívka ostravské vysoké školy Vysoká škola báňská, dnes TU
Ostrava. Město dlouho nemělo vysokou školu, VŠB do Ostravy
byla přenesena z Příbrami dekretem prezidenta v září 1945.
baňa facka. „Dát komusi baňu“ – uštědřit někomu políček. Též zname-
ná dýně
baňka bandaska všeobecně, vždy s víčkem a držadlem
baňok bandaska hornická
baraba otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména,
která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. století
barany řidítka závodního kola
barvička pastelka
bařina močál
baucher skok do vody s dopadem na břicho, z německého „bauch“ –
„břicho“. Doslova tedy „břicháč“. Tyto skoky bylo často vidět
na koupališti v Hulvákách, kde největší odvážlivci skákali „od
hodin“,tedy z výšky asi deseti metrů. Specialitou koupaliště byl
v bufetu suchý chleba za 20 haléřů a chleba s hořčicí za 30 haléřů.
bazal kámen, balvan. „Bazaly“ – slavný vrch na Slezské Ostravě, sídlo
nejlepšího ostravského fotbalového klubu
bebechy harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře“.
beblat brblat
becok velký fazol. Základní složka stravy havířů a kovbojů.
bečka sud, barel
bedajla šlapátko u kola, termín vznikl patrně z českého „pedál“. Pokud by
šlo o původ polský, slovo by dostalo zcela nový význam
bedinovat být vděčný
bedrunka slunéčko sedmitečné
beglajter pomocník na důlní lokomotivě, též „foršiber“
bech citoslovce ve významu „bum“ nebo „prásk“
bechnut praštit sebou, udeřit. Též „bechnut komusi“ – udeřit někoho
bekula kop fotbalového obránce od branky, termín z klukovské mluvy
belgičak sbíječka lehkého typu, vyrobená v Belgii
Benatky bývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně
tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou,
terasami a výlety na lodičkách – odtud název Benátky.
bendelruče spirálové žlaby v šibíku na šachtě, zkomoleno z němčiny
bergajz želízko, nosák – ruční nástroj
bestyja bestie
bezloja –
bezteho beztak
bělka houska
Bělsky les ostravská čtvrť, ostravský Sherwood
bibrat špinit, mazat. „Zbibrany“ – ušpiněný, umazaný, ukoptěný.
bida uhelný prach, používaný k topení, též „šlam“
bidlo hřad pro slepice
bigel pojistná závora na vozíky v těžní kleci
biglovat žehlit
bigus hustá polévka
bijok rváč, bitkař
bindloch díra v tzv. počvě (viz) pro stojku (viz) na šachtě
bintfel vybraný prostor ve štěně úzké chodby, kam je možno se na šach-
tě ukrýt, když např. jede lokomotiva, též úkryt pro střelce
blajštyft tenká podpěra na dole, tužka
blembak havířská přilba, název vznikl patrně z toho, že helma se na hlavě
havíře soustavně posouvala, „blembala“.
blicky hasák, název se používá v hutích
blinda záslepka, z něm.
blindy klapky na oči pro koně
blot kamna
blotňa plát na kamnech, obdoba českého „plotna“
blut zvracet. Nejasný původ slova, možná vzniklo jako odposlouchané
citoslovce při úkonu
blonďok blondýn
bloščka štěnice
bojazlivy bázlivý
bola tlustá deska
bolec zástrčka
bombarďaky kalhotky s nohavičkami
bombon ztvrdlá struska ve tvaru bonbonu, sbírala se na haldě
Borger někdejší splátkový obchodní dům s oděvy a látkami, stával
v ulici Pod laubami
borhamer vrtací kladivo, z něm.“bohrhammer“
borloch počáteční výkop šachty ( z něm. „bohrloch“ – vrt, vrtná díra )
borok chudák
borovat vrtat ( z něm.)
bořucky –
božatko ubožák, chudák
bravek čuník
brček sbíječka, též místně „burček“
brčet vrtat se sbíječkou
bren denaturovaný alkohol, též „brenšpiritus“.
brenpartyja parta opilců
brezle strouhanka
brocak chlebník, z německého „brotsack“
broh skladiště brambor
Brougababka jméno obchodního domu na Smetanově náměstí v centru Ostravy,
postaveného ve funkcionalistickém stylu v roce 1929. Dnes Librex.
brutvana pekáč, zkomoleně z němčiny „brotpfanne“
brygoš hanlivé označení brigádníka na šachtách nebo v hutích
bryja polévka chudých, asi z polštiny
brykula páčidlo, berlice. Používá se i ve významu „nerob brykule“ – nedě-
lej težkosti
brymzwerk svážná na šachtě
brynzšajba brzdící kotouč na vrátku, z něm.
břem modřín
břuch břicho
břydky odporný
břydla břidlice
břydok odporný, nechutný člověk
břyla kámen, šutr, zřejmě vzniklo vypuštěním písmene „d“ ze slova
„břydla“
buc buran
buchat vyměňovat, používají zejména kluci
buchta upěchované uhlí na koksovně
bujok –
bula hlupák, omezenec, boule, též vsázka uhlí na koksovně
bulač absentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za éry komunismu, kdy
se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny
na šachtách
bulat se kymácet se, ztrácet rovnováhu
bulat šichty vynechávat směny, absentovat
bulaty nemotorný, nechápavý
bulčunka zeleninová polévka
bulfryc hlupák
bun etáž u těžní klece
bunckat se bezcílně se motat – „bunckaš se po baraku od ničeho k ničemu“
bunclak hliněný hrnec ( též „bunclok“ )
bunčet mrmlat
bunk čmelák, mrzout
bunker prostor na šachtě, kam se sváželo uhlí
buntek poklopec
burdak mlýnek na čištění obilí od plev
buřit klepat na okno, dožadovat se vstupu
but bota
butyk boutique
buzar mantinel
C
cajger ciferník, mechanický hlídač na huti. Jasně z němčiny,“zeiger“je ciferník, ukazatel.
cap kozel
capar haraburdí, vysloužilá věc, vhodná akorát do šrotu
cebulkař havíř z venkova, též „česnekař“
cechovna velká místnost na šachtě, kde havíři odevzdávali své osobní znám-
ky ( „zacechovali se“ ) a kde se konaly raporty před sfáráním. Známky měly podle druhu šichty kulatý, trojúhelníkový nebo
čtvercový tvar.
celina jíl, hlína. Vzniklo dávno před slavným Brežněvovým spiskem „Celiny“ o zúrodňování kazašských stepí. Tam z rozumných Ostraváků nikdo nepáchl.
centovina velké kusové uhlí, bylo ho nemnoho kusů do centu
Centralka kolonie na soutoku Lučiny a Ostravice, trpěla četnými záplavami
a proto byla stržena.
ceres pokrmový tuk
cezak cedník
cihlička žehlička, slovo vzniklo zřejmě z pocitu tíhy při žehlení, protože
staré žehličky byly těžké a nahřívaly se na „blotě“,protože nebyly
na el.proud
cisarka státní silnice
cofnut couvnout, ustoupit. „Coflo mě od smradu“ – ustoupil jsem před
nelibým zápachem
coluvka deska o tloušťce jednoho palce
corek dřevěná příhrada pro dobytek, též kousek půdy
cugoř horník, obsluhující důlní lokomotivu. Z něm. „zug“ – vlak.
cukel dřevák, z němčiny
culag příplatek, z něm.
cumel dudlík
cvibak bábovka z třeného těsta, německého původu
cvinga prstenec na spojování lan, šroubení
cvikat cvakat
cvikat u dupy mít zlé tušení nebo obavy. „Měl sem strach, že bych moh cvikat
desitku kulatinu“….
cybant objímka, z něm.“ziehband“
cycek ňadro,prs
cyferšpijon účetní
cyganit lhát, zde se odráží nedobrá zkušenost s jistým etnikem
cygorka náhražka kávy, cikorka
cycha povlečení
cykoč elektrický vypínač
cymbal blbec, asi poostravštělé slovo „cimbál“, což je předmět značně
neforemný a neskladný
cymerhajer dělník na šachtě, pracující na výdřevě, dřevič. Zřetelně z ně-
meckého „zimmerhäuer“. Na karvinsku též „cymrunkař“.
cynšňura zápalnice, z něm.“zündschnurr“
cyp m.pohlavní orgán, v hornickém slangu havíř-nemotora. Velmi
frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirov-
nání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady :
„Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ –
v řece byla vysoká hladina.
cypaty pitomý, nevhodný
cypovina blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ – myslíš jenom na bl-
bosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“- člověk, který má
smysl pro humor a baví se životem
Č
čabrat plýtvat vodou,máchat se ve vodě
čapnut ( se ) dřepnout ( si )
čelba místo na šachtě, kde se dobývá uhlí, také se tak říká celému pra-
covišti
čemu proč
čepani nádobí
četyni jehličí, původu patrně lašského
čiko oharek cigarety, asi ze španělštiny, kde znamená „malý“
čitat číst
čňolka řemen, pásek
čobol Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef
Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo
bolo, čo bolo ?“. Hrál v Baníku v 70.letech 20.století.
čopka čepice
čoska lehká tesařská sekera
čulina pohlavní orgán
čupět dřepět
čurbel vrabec, asi z českého „čurbes“, tedy hluku, který vrabci sou-
stavně produkují
D
dach střecha ( z něm. )
dajny přející, nesobecký, ochotný se rozdělit
ďabelstvo čertovina
dechula dechovka
dědiňor vesničan
dekel víko, něm. původu
deptat zeli šlapat zelí
deputat naturální příděl
deska prkno
dlabat dlabat, ale též ignorovat – „ja tě dlabu“ – kašlu na tebe,
„dlabu na to“ – nezajímá mě to.
dlažka podlaha
dlubat šťourat, „dlubal se v uchu, v celině“…Vyjadřuje jakousi
nedokonavost, jakoby na výsledku příliš nezáleželo.
děvucha dívka, děvče
deprem teprve
dodom domů. Píše i vyslovuje se dohromady, je to rychlejší.
do kostu na stravu. „Bracha nam přide do kostu“ – budeme živit i bratra
dokupy dohromady, společně
domaknut se dozvědět se. „Stara se domakla, že…“ – průser vysoké nebezpeč-
nosti v manželství.
Dombas název pro Novou huť. Podobnost s Donbasem ( „Doněckij bassejn“ )je evidentní, ale „m“ se lépe hodí i vyslovuje ( podobně „bombon“)
drabina žebřík
drapnut chytit, výborně vyjadřuje pohyb,jímž něco chytáme
dratban lanová dráha na dole, z něm. „drahtbahn“
drauf vpřed
drepsit šlapat
drobjazg drobné uhlí, z polštiny
drobňoky drobné peníze i drobné brambory
dřevjanica dřevěnice, též dřevjanka
dřevjany dřevěný
dřevjař havíř, který hospodaří s dřevem v porubu, dováží dříví na předek
dřyst kec, plk. „Dřysty lapty“ – jsou to hloupé kecy.
dřystat kecat, plácat. „udřystany“ – ukecaný
dřyzga –
dřyzga tříska
dudy suché z nosu
dupa zadek,prdel
dupat,dupčit souložit, „odupat kohosi“ – podvést, ošidit, „vydupat s kymsi“ –
vyvést někomu něco
dupačka soulož
dupcinger milenec ( hanlivě )
duperele zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ – jsou to
jen nepodstatné maličkosti.
durchšlak průbojník, jasný německý původ ( „durchschlag“ )
ďub zobák
ďura díra, otvor
dum uměni postaven v roce 1926 mecenášem Jurečkou.
dverka dvířka
dy vždyť
dybalik –
dymnut praštit. „Ja ti dymnu, až zazpivaš hymnu“.
dynko víko, poklička
dyť vždyť
dyza zařízení na rozptylování vzduchu ve větračce, z něm.“düse“
džusbery krátký sestřih vlasů, nazvaný podle kanadského hoke-
jisty Dewsburryho, který hrál v Československu na MS
1959 v Praze a Ostravě.
E
Edison populární ostravské kino v Hrabůvce
ekcynder aretační zařízení na důlní kleci
Elektra tzv. Hornický dům, palác postaven v letech 1924 – 26, s pro-
slavenou kavárnou ve stylu art déco, a kinem, v němž se v ja-
ko jedněm z prvních v Ostravě promítaly zvukové filmy.
Kavárna byla zlikvidována v roce 1992, dnes je v ní mexická
restaurace.
elvera penalta, jedenáctka, z něm. „elfmeter“
Ema jméno nejvyšší ostravské haldy ( 340 m.n.m.)
enem jen
enemže jenomže
F
fackat fackovat
fajer oheň, „fajrovat“ – topit
Fajkus –
fajny prima, dobrý
fajnula citlivka, vybíravý člověk
fajront konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekven-
tované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch
a pak na pivo…
fajsel kladivo
fachat pracovat, něm.původ
fal porub na šachtě
fangla zednická naběračka
fanka zednická naběračka
faračky hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na
loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně
vydržet
fart žebřík
fasovat obdržet, dostat. Používá se v různých významech – „nafasovat
novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ – dostat přes hubu
fedrovat těžit
felšmida kovářská výheň
Fenyx původně palác pojišťovny Fénix, pak oblíbená kavárna na rohu dnešního náměstí Mgsre.Šrámka,v současnosti bohužel nefunguje.
fersenk zahloubení otvoru při vrtání
feršlag překop na šachtě
fertyk (g) hotovo, konec
fěrtoch zástěra
fest hodně, dost
fifrat nimrat se v jídle, ale také špinit se – „zfifrany“ – umatlaný apod.
fiko prak
filcka oděrka, též druh vší
filcoky teplé vysoké boty
Filgas –
filort náraží na šachtě, z něm. „füllort“
finske domky dřevěné panelové domky,jejichž výstavbou se řešil nedostatek by-
tů v polovině 20. století. Mnohé dosud slouží.
firhaňky záclony, závěsy
firunky vodítka klece, kolejnice, v nichž se klec pohybuje ( z něm. )
fiřt strop důlní chodby
flahajz plocháč, ploché železo
flajšus rána, která nezasáhla kost, šla jen do svalu
flašincug kladkostroj
flobertka střelná zbraň slabé ráže, vrabčinka
flokman, flogman pracovník šachty, který označoval vozy s dobrým uhlím, dával
do nich floky – kousky dřeva
flec uhelná žíla, vrstva
foc spermie
folga páka na zvedání vozíků, které spadly z kolejí, z polštiny
folovač pomocník havíře, který dříve házel uhlí do vozíků, později
do žlabů
folovat plnit ( z něm.- „voll“ – plný )
forant jiný název pro předáka na šachtě
forborung předvrtávka na šachtě ( z něm. )
forhajer přední dělník na šachtě,na určitém úseku
fornefla naběračka
forota zásoba, též vytěžené uhlí, z něm. „vorrat“ – zásoba
foroťok zásobník. „Ma hubu jak foroťok“ – má velká ústa.
foršiber pomocník na důlní lokomotivě
foršus záloha ( z něm.)
fošňa dlouhé a tlusté prkno
fraj volno ( z něm.)
frunkat rychle házet, např. lopatou
Frydek okresní město nedaleko Ostravy, název z ang. „free deck“,
což odpovídá poloze nad řekou Ostravicí
fuček hadice na vzduch
fujat vát
fujat sněhem sněžit
fulat nalhávat, kecat
Fulnek název města ( z angl. „full neck“ – plný krk )
funcok bolení v kříži, ústřel
furtka branka, dvířka
fusek –
fusy vousy
futro zárubeň, potrava, také podšívka kabátu apod.
futrovat krmit
fynt dřevěný klín
G
gabat sahat
gabzdyl –
gajdovat lomcovat
galatky kalhotky
galaty kalhoty
galgan lotr, mizera, z něm. „galgen“ – šibenice
ganc úplně, zcela
ganěk přístavek, komora
garbovňa nádoba na hašení vápna
gauč divan
gaučovka typizovaný obraz nad sedací soupravou v havířských paneláko-
vých domácnostech v době normalizace. Patřilo k ní leskymo na
sedačce a obytná stěna s televizorem a křišťálem
gatě kalhoty
gaťky kalhotky
gavlas –
gebeno dluh. „Na gebeno ti nedam už ani lyka“ – na dluh ti už nedám
ani hlt – věta z dialogu v hospodě mezi hostinským a chudákem
geltag výplatní den, z něm.
geštenk žlab do nízkých slojí
gibas –
gibky rtuťovitý, čilý, neposedný. „Na svoje roky je eště gibky“ – na
svůj věk je ještě čilý.
giglat se viklat se, „vygiglany“ – rozviklaný, nestabilní
gichnut spadnout, např. do vody. Minulý čas „gichnul“,ale „ona gichla“
gizd neřád, grázl
glabazňa –
glajcha konec hrubé stavby, což se poznalo podle májky na krovu
glajza kolej ( z něm. )
glancovat čistit
globin krém na boty, zlidovělá značka krému
graca, gracka škrabka, nástroj na čištění děr před střelbou na šachtě
grajfnut hryznout, kousnout
gramlavy nešikovný, nemotorný, neohrabaný
granban kolejový jeřáb
grcat zvracet
gretla věneček vlasů
grochol –
grotek dřevěný klín, odřezek
gruch vesničan, balík
gruchnut spadnout (např. do vody)
grundštreka hlavní chodba na dole
grunt statek
gryfny hezký, pěkný, sličný
gumak holínka
guňka –
guňka houně, deka
gurtbant gumový dopravní pás
guvno výkal
guvňoř bezvýznamný člověk
H
hacka velký šátek
hafera borůvka
hajer kvalifikovaný havíř, pracující u pilíře, při ražení chodeb apod.
Má stejný základ, jako havíř ( viz. )
hajcman železná výztuž
hajcovat topit, také hořet. „On hajcuje“ – má horečku.
halda základní krajinotvorný prvek v Ostravě, skládka hlušiny,
ale také strusky z ostravských hutí. V Ostravě jich bylo na 50
v různém stadiu, většinou ale v nich docházelo k samovznícení
a pak byly teplé a stoupaly z nich dýmy a kouře různých barev
a zápachu. Na haldu se chodilo sbírat uhlí, protože ho tam bylo
vždy dost. Na struskové haldy se zase chodilo sbírat železo a také struska.Původně německé slovo „halde“ – odval, které již dávno zdomácnělo. Haldy měly i svá jména – např. Ema, Lecijan, Čer- nisko, Centrálka apod.Souborně se haldám říkalo Ostravské Karpaty.
haluzař klikař, ten,kdo má štěstí
hamovat brzdit
hamovat se držet se zpátky
harenda nálevna, výčep
harešt vězení, z angl. „arrest“ – zatknout, vazba
harky zemědělské brány
hašpla vrátek
hašplik malý vrátek
hašplař vrátkař na šachtě, obsluha vrátku
haštabiga čahoun, vytáhlý člověk
haubina druh těžké sbíječky
havirňa šachta, porub
haviř horník, z něm. „houwer“, z čehož vzniklo staročeské „havéř“
hebama porodní asistentka
hebel páčidlo
heblo nešikovná věc, předmět nebo konstrukce
hemon strážník, výraz ze přelomu 19. a 20. století
hena tam
herudek –
hev, hevaj zde, sem
hever sochor, z něm. „heber“
hlista červ, žížala
hlub košťál
Hlubina jáma ve Františkově údolí, fungovala 1852 – 1991
hlupota blbost, hloupost, pitomost
hlušina kamení v uhlí
hnojačka močůvka
hobel hoblík
holcvol dřevitá vlna
holender šroubení
holšpanek obojek na psa
horat hořet
hospodarka hospodářství
hozntregy šle, kšandy ( z něm. )
hrabky kosa s hrabicí
hrotek džber, nádoba na dojení
hryzt kousat. „To ja už budu hlinu hryzt“ – to už budu po smrti.
Též „ponožka mě hryze“.
hudlok kuchyňský váleček
huknut slovně udeřit na někoho
humno mlat
huncmut hňup
hunt důlní vozík
huntštoser plnič vozíků, vozač
hupcuk řetězový zvedák, hever
hura půda u domu
hurtak skrblík, lakomec
hury bury úsloví ve smyslu „nevadí, nic se neděje“. „Ale hury bury, jaksik
bylo, jaksik bude“.
huštačka houpačka
huštat houpat, též ve smyslu bulíkovat
CH
chabi porost
chachar uličník, lotr
chaper prvorepublikový náhončí do obchodů
chlampat pít přes míru
chlastpartyja skupina lidí, kteří si rádi vypijí
chebz šeřík
chechlat manipulovat s něčím, „vychechlany“ – vykotlaný,vyviklaný
chlopek menší pán
chlustat, chlustnut šplouchat. „Zchlustany“ – pocákaný, obhozený, např.vodou
z kaluže
chodit po ptaňu žebrat
choleva –
choť i když, přesto. „Mam ho rada, choť je baran“ – mám ho ráda,
i když je trochu blbej…“
chrast zelný list
chrobalivy červivý, prolezlý červy
chroboček malý panák
chrobok brouk, chrobák
chromat kulhat
chrpaslik modrý trpaslík.Genetický původ nejasný.
chudy hubený. „Chudy jak lunt“ – hubený jako tříska. Též se užívá
ve spojení s masem – „chude maso“ – libové
chuchnut dýchnout
chuj mužský pohl.orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ – zblb-
nout, zhloupnout.
chujovina hloupost, blbost
chumaj hňup
chvalidupa ten, kdo se naparuje
chvant fracek, fakan. „Pohlidej mi ty chvanty“ – dej mi pozor na děti
chvistek malý vzrůstem
chytnut chytit, lapit
I
i aji
icky pejzy
Impik hotel Imperiál, postaven v roce 1903
ingust inkoust
ingustova tužka inkoustová tužka, která se musela slinit, aby vůbec psala
inši jinačí
interes úrok
iskerka sedmikráska
ist jít
isto jistě, určitě
J
jabko jablko, čéška
jalovina hlušina
japala chlubílek
japat se chlubit se, naparovat se
jaščet ječet, křičet
java malá lehká sbíječka, podle motocyklu Jawa
ježek závaží na probíjení pece
Jindra jáma Jindřich, původně „Jáma 10“, otevřená v roce 1846.
Dnes součást hornického muzea.
joch já
joch polní míra, 3 měřice
Juzek křestní jméno odvozené od Josefa, přeneseně Polák
K
kabela hromadný sex („na kabelu“)
kačena plynový ventil na huti
kačok malý rybník
kader kádr. Spojení „to je dělnicky kader“ obvykle za komunismu
znamenalo, že jde o pitomce, bývalého dělníka, nyní zastáva-
jícího vyšší funkci. Autoritu samozřejmě u podřízených nemohl
mít.
kadlubek ptačí budka
kafabel člověk, který se nešikovně staví k práci
kaj kde
kajco leccos, kdeco
kajkery kdokoliv, kdejaký
kajtež kdepak
kakoč nočník
kalander zábradlí
kalenica strmá střecha
kalfas zednická nádoba ze dřeva a s držadly
kaličit ubližovat, poznamenat fyzicky. „Dokaličeny“- dodělaný, zbitý
Kalivoda –
kalňačka kalná, špinavá voda
kamyček kamenná tužka, jíž se psalo na břidlicové tabulky
kanafas strop na šachtě, tvořený břidlicí
kanthol hranol, z něm. „kantholz“
kantovat rovnat, lícovat
kantovat se odklidit se.“Kantuj se mi z cesty“.
kapa hornická přilba
kapela kapavka
kapica kožená obšívka cepu
kapsla zápalka, výbuška
kapslovňa výdejna rozbušek na šachtě
Karolina koksovna v centru Ostravy s vlastní jámou stejného jména.
Byla první koksovnou v Ostravě a fungovala v letech 1858 –
1984. Od ní vedla lanová dráha nad Černou loukou a Ostra-
vicí na Slezskou ostravu. Jáma Karolina byla vůbec první
šachtou v Ostravě i revíru, otevřena byla v roce 1842.
kary kolečka
kasarňa závodní ubytovna bídné kvality
kaslik skříňka, přihrádka, nádoba na uhlí, poštovní schránka
kašňař havíř, který stavěl z hlušiny a odpadového dřeva „kašny“-
masívní podpěry stropu. Též „pecyňař“
kaval krajíc chleba
kelerub kedluben
kelner, kelnerka číšník, číšnice
kelňa zednická lžíce
kery který
kfitko květina
kiča květenství, též trs
kičmer –
kijonka –
kilverk chladící věž ( z něm. )
kinol velký nos
kipat bryndat, „zkipany jak sviňa“
kirfira předák na šachtě, z něm. „verkehrsführer“
kisločka kyselá, nechutná tekutina nebo pokrm
kisly kyselý
kisňa bedna, též fotbalová branka, tramvaj
kitla kabát hornické uniformy
kladka visací zámek
klamerka kolíček na prádlo
klanica dlouhá tyč, používaná na stažení fůry sena nebo slámy
klaničak důlní vozík bez výklopné koliby
klapetek kus dřeva, polínko, při řezání se odklápí
klebety pomluvy, drby
klej klíh
klema svorka, z něm. „klemme“
klempirovat lavírovat
klepač konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo
dětských her a schůzek. „Byl šefem na klepaču“ je ekvivalent
českého „ ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“
klepetař orchestrion, hrací skříň
kletka klícka
klimša –
klobučky svlačec
klopota potíž, problém ( z polštiny)
klučka okenní nebo dveřní klika, klička u bruslí kolumbusek
kludit se vést se. „Kludili se jak moja z mojim“ – vedli se jako man-
želé
klufta porucha v uhelné sloji
kluk bramborový klíček
klunker nepotřebná věc
klunkerpartyja parta starých, vysloužilých havířů, provádějících pomocné
práce
knajtek malý postavou
kobzol (a) brambor
kobzolanka bramboračka
kobzolisko brambořiště
kocur kocour, kocovina
kokila nádoba na tavené železo nebo ocel
kokot kohout, ze slovenštiny
kokoti galaty kosatce
kolera nadávka, obyčejně ve spojení „kolera jasna“
kolesa kočár
kolonyja hornická osada, v 19. a 20. století rozšířený způsob bydlení
havířů a hutníků
kolotoč systém směn v nepřetržitých provozech, vždy po dvou dnech,
2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční, 2 dny volno. Ubíje-
jící koloběh.
komando karetní hra
Komarek legendární ostravská dřevěná tramvaj ze Ščučí v Hrabové do Hlučína, ale v průběhu času měla i jiné trasy. Začínala v roce
1930 jako parní tramvaj, později došlo k elektrifikaci tratě.
komiňař kominík
končiny masopust
konik luční kobylka
konvert obálka, též kuvert
kopačka motyka, od slova „kopat“, tedy způsobu použití nástroje. Ale
také fotbalová obuv.
kopidol hrobník
kopňa stropnice
korb vývratná část důlního vozíku, z něm.“korb“ – koš
korkoťunk vývrtka, vytahovač korku z láhve
korytka místo v Dolní oblasti na levém břehu Ostravice, v němž do řeky
přitékala korytem teplá voda z vítkovických chladicích věží. Oblíbené místo mládeže ke koupání.
kosisko kosiště
kostka pecka v ovoci, také kotník
kot kocour
Kotas příjmení, ale též lidový název Ostravského zimního stadionu
Josefa Kotase ( ostravský komunistický primátor ). Stadion
byl prvním zastřešeným kluzištěm u nás, s unikátní čtyřsloupo-
vou konstrukcí. Po dokončení Paláce kultury a sportu v roce
1986 jeho význam klesal, a v roce 2003 byl stržen.
Kotek –
koval kovář
kozi dech moped, název zřejmě vznikl z dýchavičné práce motoru
kožuch škraloup ve mléce
kozidlo totéž, co heblo, nešikovné zařízení
krabaty svraštělý. „Měl pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.“-
měl vrásčitou tvář.
kragel límec
krajc podpěra, která nestojí v páru
krajzak Krajský soud v Ostravě
kramflek podpatek
kramy menstruace
krancetla nemocenská, z něm. „krankzettel“ – nemocenský lístek
krankfoter zdravotník
kravatel límec.“Porval ho za kravatel“ – chytil ho za límec
kreplik kobliha
kret krtek
krmaš hody, posvícení
kropelka kapka, malá odlivka
krpaty zakrslý
krumpolec trámek na zavěšení zabitého vepře
krutipysk nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechut-
ností
krutit pradlo ždímat prádlo
krvavnik rostlina žebříček
kryka hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka“ – byl hodně opilý
křak keř
křaky křoví
křesnik kmotr
křidlica střešní krytina
křyvat kulhat, chodit nakřivo
kširy koňský postroj
kuckat kašlat
kudlačka angrešt
kudlit tahat za vlasy
kula hlava, „Měl v kuli“ – měl pod čepicí. „Mluvil z kule“ –
hovořil spatra.
kulat se válet se
kulec kulečník
kulich sýček
kulik sloup, kůl v plotě
kupak bazén, koupaliště
kupel koupelna, sprchy
kupelketa řetězová spojka
kura slepice
kurafaja neurčitá nadávka, citoslovce
kurbinek pochva na brousek
kurdybele lehčí nadávka
kurent švabach
Kuři rynek náměstí v centru Ostravy, též Jiráskovo. Konaly se na něm trhy
s drůbeží, odtud jméno. Úplně první název byl „Na starém pivo-
vařisku“, protože v místě byl pivovar, pak také „Náměstí císaře
Franze Josefa“. Významná secesní architektura.
Kuřynec slepičí výkal
kušček kousek
kutek –
kutle dršťky
kuzňa kovárna ( patrně z ruštiny )
kvacle chumáč, trs ovoce
kvak krmná řepa, tuřín, též „to je ale kvak“ – to je ale pitomec.
kvant velký kus horniny
kvap pápěří
kvartyrnik nájemník
kvit alkohol, pálenka
kvitpumpa opilec, notorik
kybel kbelík, džber. „Kybluj se dodom!“ – mazej domů !
kyblař pomocný dělník na šachtě, kdysi nosící kbelíky s výkaly
kyjok klacek
kylof špičák, hornický krompáč, kdysi jej musel ve zmenšené podobě nosit každý revírník. V minulosti základní nástroj havíře.
kyrkoška suk ve dřevě
kyška kyselé mléko
L
labovat chodit za školu
lajer flašinet, kolovrátek. „Jela ji huba jak lajer“ – rychle mluvila
lajsnut se dovolit si
lajtung vedení, též potrubí, z něm. „leitung“
lakatoš lesní kolový traktor, název vznikl ze zkratky LKT
lalka panenka ( z polštiny )
lampovňa lampovna, lampárna – místnost, kde se skladují a opravují
důlní lampy
lancuch řetěz ( pro změnu z maďarštiny – lanc je maďarsky řetěz, známý
je Lanchít – řetězový most přes Dunaj v Budapešti )
lanštok hůl, kterou se pěchuje nálož do díry, z něm. „landstock“
lapnut (se) chytit
lata záplata
latarňa lucerna, asi z latinského „laterna“ – svítilna, lampa
latka květináč
lauby loubí, podloubí. Ulice „Pod laubami“ vedla do roku 1963, kdy
byly měšťanské domy s podloubími zbořeny, od ostravského
muzea k Domu potravin. Pod laubami bylo velké množství ho-
spod, harend v pravém smyslu toho slova, a také veřejných domů.
Asi nejznámější hospodou byl „Štrasman“, pak „U zlamane kry-
ky“, „Pod nožami“, „U špinave vesty“, „Haberfeld“…Ale byly
tam i obchody – např. „Blokša“ ,kde se prodávaly látky a oděvy.
le hele
ledvoň –
le o podívej. „Le o, kura !“ Podívej, slepice!
ledva sotva
leknica spodní sukně
lerhajer mladší havíř, z něm. „lehrhäuer“
ležak vodorovná sloj na dole
lina lano, z polštiny
linioř pravítko
Liščina osada, část Muglinova
liščit, lisknut dát políček
loga balvan v hornickém slangu, zvláště nebezpečné byly logy ve
stropě chodeb, odkud se nečekaně uvolňovaly a znamenaly
pro havíře velké nebezpečí
loch vězení
lokalka tramvaj
lopat pít přes míru
lopatove tango dřina s lopatou na šachtě, kdy se nedalo pracovat jinak, než
vytěženou forotu ručně naložit do vozíků nebo na pás
lora důlní vozík
ložit se vsadit se
lucerka vojtěška
ludra děvka
ludračit děvkařit
luchat pršet, lít. Ale též „Luchlo mě tam aji z rukami“ – bylo tam tolik
vody, že když jsem stoupnul na dno,dosahovala nad vzpažené
ruce
lunty šaty
lunzoch souchotiny
lupanka tenké prkno, odloupnuté z kulatiny
lupeň –
lura černá káva bez mléka, obecně nechutný nápoj
lutna roura vzduchového potrubí na šachtě
lyčka –
lyk hlt, pravděpodobně z polykat – zkráceno na „lykat“ – lyk
lyžka lžíce
M
macat hmatat, ohmatávat. „Nemacej, bo nekupiš“ – nesahej, stejně
nekoupíš.
macat kury ohledávat slepice, zda mají vajíčka
mačka omáčka
magacyn skladiště
magerka pokrývka hlavy z klobouku, jemuž se odstřihne střecha
magnusek –
majiček pampeliška
makšajder důlní měřič
mamatata neobratný havíř
mandok –
mantel kabát
maras bahno, kal, ale též nepořádek v obecném smyslu. „Na obci je
maras“ – na magistrátě je chaos, bordel.
markotny být nesvůj,zdrchaný
markovňa místnost, kde se vydávají horníkům známky
marovňa márnice
maryna děvka, prostitutka
masař řezník
masuvka zavařovačka na maso
mašinky zápalky, sirky
maštal stáj
meškat bydlet ( z polštiny )
metla smeták, koště. Též se používá „to je metla“o promiskuitních
ženách
Mexyko část Muglinova
měšťanka 6.-9.třída základní školy
mět fraj mít volno
migat upalovat – „Migej dodom!“ – upaluj domů !
miglanc podšívka, čtverák
Mistek část dvojměstí Frýdek-Místek. Slovo má původ v němčině
( „mist“ a „eck“ ), tedy kout, kam se dává smetí nebo hnůj.
mišat míchat
mišat se plést se do něčeho
mišek váček na tabák
miškoř zvěroklestič
mišung směs
mitel proplástek, pás hlušiny v uhlí
mitloch zesilující střední podpěra
mjaga patlanina, na valašskomeziříčsku „mňága“
mjarka primitivní měřidlo, viz „špermaz“
MKM Miskova komplexní metoda – pracovní postup, který v roce
1950 zavedl předák Miska. Metoda spočívala v tom, že každá
úderka dokončila celý pracovní cyklus a tím došlo během 24
hodin k trojnásobku těžby. Miska byl prvním z hrdinů socia-
listické práce. Tímto titulem se komunistický režim snažil od-
vděčit průkopníkům a rekordmanům práce.
mlet mlít, „mlela na pysku, hubě“ – jela jí vyřídilka
mlet na hubě,pysku držkovat
mličok mladý, málo zkušený horník, též „ušok“
montogomerak baloňák, podle generála Montgomeryho, jednoho z hlavních
velitelů invaze spojenců do Normandie v roce 1944, který bez
svého pláště nedal ani ránu
morgoš Rom
morovy veliký, obrovský
motloch –
motovidlo nemotora, slovo snad vzniklo spojením výrazů „ motal se, bo
ho měl jak vidle“ – vrávoral, protože byl silně opilý
mrvit kazit
mudrak chytrák
muf rukávník
mur zeď
muroň –
murovat zdít
muterka matice
mycka čepice, z něm.“mütze“
N
nabalbaba proutník, děvkař
nabijak hůl, kterou se láduje střelivo a ucpávka do díry
nabity ožralý
nadul dolů
na knižku na dluh
nale ale
na oklep obutý na boso
napočnut načít
na pole ven
naprotivo proti, naproti
napřejmo napříč
naražač narážeč na šachtě, naráží vozíky do těžní klece
narvany opilý
narvane plno ( např. vyprodaný stadión, představení )
nejprem nejprve
nech ať
nělza nelze
neobadany nejasný, neprozkoumaný
nerky ledviny ( z polštiny )
neskajši dnešní
norak krocan
Nova radnica dokončena v roce 1930 ve snaze vytvořit nové městské cen-
trum. Dominanta Ostravy a sídlo magistrátu.
nožice nůžky
nyt pitomec, čili blbý jako nýt
O
obecnisko obecní pozemek
obervy obočí
obracak pluh
obsryvat se párat se s něčím
obzajt zašpičatění dřevěného kůlu, z něm.
odbit babu odloudit někomu děvče, manželku, také „odbit kunčofty“ –
odlákat zákazníky
Oderka starý důl na břehu Odry
odpust pouť, původně se i na poutích prodávaly církevní odpustky
Odra jeden z evropských veletoků, protékající městem Ostravou
odvozač havíř, který odvážel z porubu plné vozíky
ohnica řepka olejná
ohrabčak koš na ohrabky
ohrabula dělnice na prádle, třídírně uhlí, též ohrabovačka
okladinka střenka nože
oklukem oklikou
okminit podvést, z polštiny
olačka prezervativ
olšina les s převahou olše, lesní porost břehů Ostravice i Odry
olupane glans penis
OMBS Osada mladých budovatelů socialismu – shluk přízemních
dřevěných baráků ve Vratimově. Osada sloužila jako uby-
tovna brigádníků při stavbě Nové huti ( NHKG ) v 50. le-
tech 20. století
opalka mělký koš
opučoř haldař, člověk, sbírající na haldě uhlí, původ od opuky, kamene,
který bylo nutno od uhlí oddělit
orgel řada stojek, stojkořadí, připomínající píšťaly u varhan
oringle náušnice ( z němčiny )
ornodla vlásenka
oselka brousek na kosu
osina štětina
osti bodlák
Ostravica hlavní řeka regionu, pravostranný přítok Odry
ostropec sušák sena ( ze slovenštiny )
osypky spalničky
oškrabinky slupky z brambor
oškvary škvára, také nedostatečně prohořelé uhlí
oto zde, tady
otrusinky drobty, též odrobinky
otrut otrávit
otrut chroboka vypít si (doslova otrávit brouka)
ozabat zábst
P
paček sáček
pačerky odřeniny na výstupcích páteře
padol smetiště, obyčejně nějaká rokle, kam se sypalo smetí a odklá-
daly nepotřebné věci
pacholek pneumatická podpěra vrtačky na šachtě
pajadlo opora stropu na šachtě, která zůstává v závalu, obecně nešikovná věc
pajner vzpěrný sloup na huti
pajonk dílec ke spojování hadic, podobá se pavouku
pajšel plíce
pajtaš šašek, směšná figurka
pakel balík
Pakus zkratka pro Palác kultury a sportu, stojící ve Vítkovicích
od roku 1986. Postavily jej Vítkovické železárny Klementa
Gottwalda z iniciativy jejich ředitele Rudolfa Pešky, který
stavbu provedl načerno. Oficiálně se akce jmenovala „Re-
konstrukce Ocelářské ulice“. Podobně naproti stojící hala
Ledňáček vyrostla jako „Mrazírna zeleniny VŽKG“. Palác za
dobu své existence hostil řadu mistrovství světa a Evropy,
zápasů Davisova poháru i kulturních akcí. Je domovem hoke-
jistů Vítkovic.
pala hlava
palestra dětský výraz pro tenisovou nebo pingpongovou raketu
palnik rozbuška, iniciátor
paloň pohlavár, nadřízený, funkcionář, též tvrdohlavý člověk
pantok velká sekera
partyja chasa, skupina kamarádů. Přesný překlad se těžko hledá, slovo
se používá zejména v neurčitém významu o skupině, která cosi
dělá společně. „Partyja chodi na fotbal“. „Partyja byla naprana.“
paru několik, pár
paryzol deštník
paskuda pamlsek ( z polštiny )
paskudny mlsný
patyk klacek, větev, též tisícovka. „Stoji to pět patyku“ – stojí to pět
tisíc
pauk pavouk
pazura ruka
pazury prsty. „Piznul ho přes pazury“ – klepnul ho přes prsty.
pecek kamínka
pecynek kulatý chléb
pecyňař viz kašňař, stavěl masívní podpěry stropu na šachtě
pelcak kolík na utahování povřísel
peň špalek na štípání dříví
perpentykel kyvadlo hodin, nepokoj
pesek psík
pěčka křížala
pěčoky pečené brambory
pěrdolit plkat, vymýšlet si
pěrun dareba, též obdivně ve smyslu borec. „Wiecek, to byl ve vapně
pěrun !“ – Wiecek byl v šestnáctce velice nebezpečný.
pětruška petržel
pidlaty nešikovný
pijok krk, také opilec
pijus notorik
pik sbíječka
pikol kylof na Karvinsku
pinzel štětec
piplat se s čimsi příliš se něčemu věnovat
pisanka sešit
pisat psát
piskura rejsek
pitka vagina
pizda hlupačka, nána
piznut udeřit, praštit
plachta prostěradlo
plajger ventil
plantat ( se ) motat se, vrávorat.“zplantany“ – pomýlený, zhlouplý
plantala popleta
plaskaty plochý
plaskura čutora
plaščak plochý kámen
plaščina kulatina, rozřezaná podélně na půl
platoňak plochý vůz
plecovnik pečivo s klobásou
plenič havíř, který likviduje výdřevu, aby sloj mohla být zavalena,
též „zavalovač“
pleskat tleskat
plevňa náprsní kapsa
plezmera podřadná karta
pliskyř puchýř
plkač ironická přezdívka prvních automobilů
ploskonka –
plotkoř žvanil
plotovina podřadný alkohol,blbost, hloupost
plukat vyplachovat
plytky mělký, nehluboký, třeba talíř
pňuvka štípací sekera
počva dno důlní chodby
podhaz bastard
podhrdli ovar
podtěp bastard
podobat se líbit se
podobenka fotografie
podorovat podmítat
pohlupavy přiblblý
pohrabač cestář
pochodit odkajsi pocházet odněkud
pochranit uklidit
pojčat se půjčit si
pokřiva kopřiva
polenter karbaník
policajt váleček, zabraňující sjetí dopravního pásu na stranu
polivak horník, který postřikuje uhlí v místech, kde se drží plyny.
Polsky dum kulturní centrum polských podnikatelů v Ostravě, postavené
koncem 19. století a slavnostně otevřené v září 1900. Dnes
slouží jako hotel i místo různých společenských akcí.
polovnik žito s ječmenem ( asi půl na půl )
pomahat se kajsi snažit se někam dostat. „Radši sem se z hospody pomahal do-
dom“ – raději jsem šel domů.
pomyje špína po mytí nádobí
ponevirat se bloumat
popity opilý
porubna porubní stěna na šachtě
porvat chytit, vzít
poval strop
pozadek odpadové obilí
požnuty posekaný
pradlo oddělení na šachtě, kde se uhlí, jedoucího na páse, vybírala
hlušina, kamení. Zpravidla na pradle pracovaly ženy havířů,
protože to byla vyčerpávající a nevděčná práce.
Prajzka Hlučínsko
prat sněhem sněžit
pravit říci
prdelanka zabijačková polévka s krví a kroupami
prezvuřt tlačenka
prošustrovat zbytečně utratit
předupat cosik prošvihnout, ztratit něco
přejebat cosik prohrát něco
překop důlní dílo, ražené v kamení
přemřet nachladit se. „Na polu akurat přemřeš“ – venku se akorát
nachladíš.
připity podnapilý
přistavna šichta placená směna navíc
psi jazyček jitrocel
psut kazit, „zepsut“ – pokazit se, „zepsut kohosi“ – vynadat někomu
pšonka Polák
pucovňa čistírna lamp na šachtě
pucvol čistící bavlna ( z němčiny )
puček tlouk, jímž se tluče máslo. „Maš se jak puček v masle“ – daří se
výborně.
pučeni břucha žaludeční nevolnost, nadýmání
pučina stropní deska
pučit mačkat
pučok nízká sloj na šachtě
pudlica popelnice
pudlo, pudelko konzerva, schránka s víčkem
pucheřina měchýř
pukel hrb, hrbáč, také výstupek v hornině
puketa kytice
pulc provizorní vzpěra
pulka malá sklenička
pušťat pouštět
pysk obličej, ret
R
rabovat rubat uhlí.“Vyrabovat předek“ – vybrat čelo chodby
rabunk porub, rubání, také plenění.Ovšem i výsledek rabování.
Z něm. „raubung“
radyjonka baret
rachovat počítat. „Zrachuj mi to !“- pokyn číšnikovi.
rajznagel připínáček
rakva povrchový zásobník uhlí
rapel vztek, dopal. „Chytnul ho rapel“ – začal běsnit
reducer převod mezi hadicemi, redukce
respa odbočka z hlavní chodby na dole, obyčejně vedena nikoliv kol-
mo, ale pod úhlem, aby se v ní mohly položit koleje, také ale
tzv. dveřej – dvě svislé stojky a stropnice
rež žito
ringišpil kolotoč
roba žena, manželka
robit pracovat, dělat
rolmops zavináč
rovňak vrstevník
rožnut rozsvítit
rubisko paseka
ručby zkomolený klukovský název rugby
ručka držadlo
rulka trubka
rulkař důlní zámečník, který pečuje o vzduchovodní potrubí
rundajz drát do betonu
runtavina hnis
rušat kynout
rušat se hýbat se
rušavy pohyblivý
Rydgers známá ostravská chemička Rütgers v Zábřehu
rybarka racek
rybi očko pomněnka
rybizle rybíz
rygel svlak, vodorovný trámek plotu
rychtovat se chystat se. „Ja tě zrychtuju!“ – spravím ti fasádu. „Cosik zrychto-
vat jak sviňa plot“ – něco totálně pokazit.
rychtyk pořádek
ryna okap
rynek náměstí
ryňoř havíř, který překládá žlaby nebo přepravníky
rypala provokatér, popichovač
Ryx RIX byl nejstarší obchodní dům v Ostravě. Původně stál na rohu
dnešní ulice 28.října a Puchmajerovy a prodávat se začalo v roce
1902. Později se musel přestěhovat přes ulici a proto majitel
postavil moderní budovu ze skla a ocele. V roce 1944 byl zničen
při bombardování Ostravy. Na původním místě ( dnes redakce
MFDnes ) vznikl Grandhotel a v roce 1927 byl přestavěn na
Grandautomat, což byl první bufet v americkém stylu ve městě.
Ř
řbet hřbet
řeziny piliny
řnut bít, řezat,rychle jet. „Řnul to po dvuch kolach“ – jel do zatáčky
jen po dvou kolech. Ale „vyřnut“ – vypít.
řygat dávit, zvracet
S
sabatora kožená brašna na nářadí
sabrovat vybírat, vylovovat, čistit – z něm. „saubern“
sago nahý. „Idu se kupat sago“ – jít do vody nahý
sako síť ve volejbalu, tenise i nohejbalu
sakumpikum dohromady
Salajka někdejší bar v hotelu Imperial
Santoska populární kavárnička v dřívějším Domě potravin
sciply zdechlý, chcíplý,být marod
separat prádlo, provoz na šachtě, kde se uhlí odděluje od hlušiny
servet ubrus
sfička rampouch, svíčka
siholit mžít
sirota sirotek
skjelovat bezcílně se pohybovat,chodit od ničeho k ničemu. „Neskjeluj
tu po baraku a běž cosik robit“ – nemotej se po domě a běž
něco dělat.
skoro téměř, brzy
skura kůže. „A včil přepijeme skuru, byl to fajny chlop“ – teď se na-
jeme na zdraví nebožtíka, byl to správný chlap.
skurka chlebová kůrka
skury kožené nákolenice na kalhotách horníků
slamjenka ošatka
slepec ovád
slimpat slintat, též pršet
slin jíl
sliva –
slivka švestka, bluma, slivovice
slovena panák obilí
Smetaňak lidový název pro Smetanovo náměstí. Původně to byl svinský
trh, z něhož vzniklo Antonínovo náměstí podle jámy Antonín,
která v místě stávala od roku 1840. Dnes na něm stojí Národní
divadlo moravskoslezské, postavené v letech 1906 – 1907, ale
nebylo tomu tak vždy, protože předtím bylo na místě koupa-
liště. V bývalé hasičské zbrojnici bylo až do roku 1937 studio
ostravského rozhasu.
smětat pospíchat, jet rychle. „Smětal s tym, jak by to ukrad“ – ujížděl
s autem, jako by ho ukradl.
smolit štvát, srát
smrkač malý kluk
smyčit nést
smykat se toulat se. „Děvucha se nam začla smykat“ – slečně se začala za-
palovat lýtka a začíná randit.
snopel mladý, nezkušený pracovník na huti nebo šachtě
sosna borovice
spichat se pospíchat
spluva rána, pecka, tvář
spočivat odpočívat
spodňaky podvlékačky
spolem společně, dohromady.
spustit slevit
sputnik přístroj na měření metanu, SŠ 2 – „sputnik šachťora“ ( z ruš.)
sračka kolika, běhavka
stav rybník
stělat stlát
stiskat tisknout. „Stislo mě“ – šel na mě infarkt
stojak svislá nebo kolmá sloj na šachtě
stojka svislá dřevěná podpěra na šachtě
stolař truhlář
stolek židle
stragula minikára
strnisko strniště
struha potok, říčka, náhon
struhnut komusi dát někomu pěstí
struček stroužek česneku
struk lusk
stružak slamník
stryk strejda
střapilata vychloubačný člověk, podceňující v debatě ostatní
stukat naříkat, stěžovat si
suka fena
susek přístodůlek
svěder vrták, nebozez
svindura špinavec
Sykorak most přes Ostravici. Původně byl řetězový, postaven byl
v letech 1847-1851, měřil 132,2 metrů a široký byl 6,32 m.
Jenže 15.9.1885 se při pochodu roty hulánů nečekaně zřítil a tak byl nahrazen ocelovým mostem, který sloužil do roku 1912, a kdy byl přestavěn do dnešní podoby. Koncem dubna 1945 byl údajně zachráněn Milošem Sýkorou před vyhozením do povětří ustupu-
jícími nacisty, a tak most nese jeho jméno.
sypovina látka na cíchy a polštáře
Š
šafla lopata na uhlí, z něm. „schaukel“
šachtla krabice, z něm.
šajber machr, odborník
Šalamuna jáma u Nám. republiky, jeden ze symbolů města. Šachta
byla v provozu v letech 1845 – 1974. V její blízkosti stával
v 50. letech minulého století stálý cirkus Beskyd s dřevěným
šapitó.
šalbach spála
šalovat stavět bednění
šalter vypínač, z něm.
šaluvka bednící deska
šamster nápadník
šanovat se šetřit se
šarpat lomcovat s něčím, strkat se
šaržira sázecí tyč
šastnut praštit
šaši rákosí
ščerkotka chrastítko
ščipit štěpovat
ščipka škvor
ščop šťavel
Ščuči část Hrabové, konečná legendární tramvaje Komárka
ščudlovina jetel, jetelina
ščuka štika
ščuku skočit skočit do vody po hlavě
ščur potkan
šestka dvacetník
šiba okenní tabule ( z něm. )
šibik vertikální jáma mezi dvěma patry na šachtě
šibnut posunout
šibly posunutý, ujetý
šidlo vážka, šídlo
Šidlovec ostravská čtvrť u velké haldy
šifer břidlice
šigut –
šichta směna
šichtovnica kniha záznamů o směnách
šifoner skříň
šimelena povidlová omáčka
šina kolejnice
šitelryna střásací žlab, z něm. „schütteln“
škarpa příkop
šklak vrstva uhlí, prostoupená kamenem
šklhat (se) klouzat (se)
škluta deska špatné kvality
škubačky dračky peří
šlachta jatky
šlajdra prak
šlajer závoj
šlajfira brusička. „Jela ji huba jak šlajfiře“ – měla rychlou vyřídilku
šlajfka kravata
šlajfovat brzdit
šlajs brzda, z něm. „schleusse“
šlak mrtvice
šlam uhelný prach, laciné topivo v rodinných domcích. Bylo z něj
ohromné množství popela a špíny.
šlank hubený
šlaušek hadička
šlep ženské šaty
šleper pomocník havíře, obyčejně v minulosti jezdící s kolečky z rubá-
ní na třídu
šlosař zámečník ( z něm. )
šluk hlt ( z němčiny )
šlus konec, utrum
šmarovat jít, pochodovat
šmates zpropitné
šmatlat špatně chodit
šmatlok kulhavec
šmelc kovový odpad
šmigrust pomlázka, Velikonoce
šmir tuhé mazivo
šmirak mazač strojů
šmizla kravata. „Maš jazyk jak šmizlu“ – máš na něco chuť.
šnuptychel kapesník
šňurkař slabčák, méněcenný soupeř. „Z takymi šňurkařami nemožeme
přehrat“.
šnytloch pažitka
šodek –
šol klec na šachtě
šolichat něčemu se věnovat jen povrchně.“Trochu to pošolichej a dobre“.
šopa kůlna, dřevník
špachtla stěrka ( z němčiny )
špajchle dráty u kola
špajzezoda zažívací soda
špajzka spižírna
špara mezera
šparat dloubat se v něčem, vrtat se v něčem
špermaz primitivní měřidlo ze dvou latí, posunujících se po sobě
špic oškrd, ocelový válec, zakončený hrotem
špilka špejle
šporhelt sporák
šprajc výdřeva, která rozpíná, většinou se používá na stropě chodby
šprtnut strčit
šprušla příčel žebříku
špulka cívka
špyrky škvarky
šrajtofla peněženka
šramač pracovník se šramačkou, brázdič
šramat pracovat se šramačkou
šraňk prádelník, úkos zubů na pile
šraňky závory
šraňkovat vybírat při svatbě. Známí přes ulici natáhli řetěz a svatebčané,
jedoucí k obřadu, se museli vyplatit.
šraubštok svěrák ( z němčiny )
šregem napříč
šrubstak trubkový svěrák
šrut uhelný prach
štach pražec
štacheta plaňka v plotě
štajger nejnižší důlní technik, technický dozor
štampyrla číška, malý panák
štangla tyčka, horní trubka u kola
štelař regál
štelc helma, z něm. „stelze“
štempel stojka, svislá podpěra
štelovat nastavovat, seřizovat ( „pošteluj mi motor u auta“ )
štepovat látat
štěrkat chrastit
štoček na Karvinsku štajger ( viz )
štof látka, textilie
štokyrla židle bez opěradla
štolverk bonbon karamel
štos karetní hra – známější jako „moje teta, tvoje teta“
štozbol nárazník, z něm.“stossbolle“
štrajch vodorovné dno sloje
štrample punčochové kalhoty
Štrasman oblíbený hostinec v ulici Pod laubami, podnik pivovaru, který
měšťané prodali v roce 1841 podnikateli Strassmannovi a který
stával na dnešní Černé louce.
štreb stěna větších rozměrů na šachtě
štreka dráha, železnice
štrom proud
štrudla závin, štrůdl
štrycla oválný bochník chleba
štrychnut tence namazat
štrykovat plést
štucel rukávník
štus uhelný pilíř
šťuřit se smát se, pitvořit se
štych steh, zdvih v kartách
štyl násada, topůrko, z něm. „stiel“
šufan naběračka
šuflada zásuvka v prádelníku
šuchat ohladit používáním („to se časem ošucha“)
šulanky šišky ( u potravin )
šulat válet
šulka váleček, též dynamitová patrona
šulky škubánky
šulverajn školský spolek, z němčiny
šumny hezký, pěkný
šupa slupka
šury křivý, nerovný
šus střela – „letět jak šus“ – letět jako střela
šusbink ochranná stříška havíře, aby na něj nepadalo těžené uhlí
šusman střelec na šachtě
šuspajtel střelený, praštěný člověk
šut sypný komín na šachtě, též sypa
švajser svářeč ( z něm. )
švajsovat svařovat
šveler pražec
švencovat chodit za školu
švic frmol
švidrat šilhat
Švidrnoch –
švigerfoter tchán
švigermuter tchyně
švrlak kvedlačka
švung fofr, rychlost
T
tacka rendlík
tačky kolečka
tačnik mladý havíř, vozící na kolečkách – „tačkach“ uhlí
tajak jako
targus silný havíř, též „rvut“
tebel příčka u žebříku
tegel jílovec, místo v rubání, kde končí uhlí
telo tolik
těpat házet
ter asfalt, dehet
terpapir dehtovaný papír
tisnut tlačit
Tivoli název zábavního parku, postaveného na haldách na Černé louce
Tlolka –
tnut sekat, upalovat. „Tnul sem to 120“ – jel jsem stodvacítkou
tonlaga úpadní chodba na šachtě
tragač trakař
trampky tenisky
travnica loktuše
tresknut praštit, uhodit, též praštět, pukat
tretuar chodník ( z franc. )
troky dřevěné necky, obyčejně z jasanu nebo topolu
trutizna jed, otrava
trykoče ribano, spodky a nátělník v jednom.
třa třeba
třyda důlní dílo, ražené v uhlí
tumel chvat, spěch
tumlovat se spěchat. „Tumluju se dodom, bo je televiza“ – spěchám domů
k televizi.
tura souprava pohyblivých žlabů na šachtě
tuž tedy
tudy oto zde, tady
tyka tyč, kůl
tyštuch ubrus
tytlok neohrabaný havíř
U
u-ajz účko, železná traverza ve tvaru „u“
ubekovat poplakávat. „Neubekuj jak maly“ – neplač jako děcko.
ududanec mladý, málo zkušený havíř, „ma eště dudy u nosa“
ulicha silný liják
ulivak bulač, také ten, komu se nechce pracovat
umbruch systém chodeb kolem jámy, ochoz
umknut se uhnout, posunout se
upadnica úpadní chodba na dole, také „tonlaga“
urviš rváč, ten, kdo se rád porve
ušmurany umazaný, ušpiněný
ušok na šachtě mladý, nezkušený horník, též „mličok“
uvalit praštit někoho
uvaleny praštěný ve fyzickém i duševním smyslu
V
vachtař hlídač
vajco vejce
vaječina míchaná vajíčka
valcverk válcovna
valit bít
valit do sebe cpát se
valit za kymsi mít milostný zájem
varčet plakat, brečet
Varhala správně „Warenhalle“, což byla za 1.republiky podniková
prodejna Vítkovických železáren, ve které bylo o poznání
laciněji, než v okolních obchodech.
varyjot blázen, idiot. „Je do ni varyjot“ – je do ní blázen.
vaserajch mělký příkop na dole, járek pro odtok vody, též „vaserňa“
vaštrok necky
včil nyní, teď
veksle výhybky ( z němčiny )
ventka rybářský prut
vercajk nářadí ( z němčiny )
vergel špatně fungující stroj
vergle kolotoče
verglovat lomcovat
veronika vagón na tekutou strusku
veseli svatba
věterka, větruvka výdušná, větrná jáma
vidnit se rozednívat se
vijačka lopata na vátí obilí
vincek malá kulatá kamínka
vinda zařízení na zvedání břemen ( z něm. „winde“)
vinklak nepohyblivé žlaby na šachtě, středem lomené
vint závit
violeta dámská vložka
vitelo pokrmový tuk
vitkovjak druh těžké sbíječky, vyrobené ve Vítkovicích
vkuřit kajsi vpadnout někam
vlečňak vlečný vůz, jimiž byly ve špičce vybaveny autobusy. Jezdil oby-
čejně bez průvodčího, protože s ním jezdili téměř výhradně
majitelé síťových jízdenek.
voďanka polévka
voli oko blatouch
vozač ten, kdo kdysi na šachtě vozil uhlí
vpysk hodně, mnoho. „Žradla tam bylo vpysk“.
Vratkař obsluha vrátku na šachtě, též „hašplař“
vsušit uhodit, praštit
vuzek vozík
vybijokno lump
vybihač narážeč, který pracuje na povrchu šachty
vydavek drobné nazpět při nákupu
vyhryzak klukovská hra se zavíracím nožem, poražený musel zuby vy-
táhnout – „vyhryzt“ – ze země kolík, který tam rafinovaně na-
tloukl vítěz.
vyhryzat pomlouvat, ale i vyhrožovat
vyhryzek teenager
vyhuk vystrašenec
vyhukat vystrašit. „Je vyhukany jak maly synek“.
vylegal –
vylha žluva
vymamlasit cosik vyvést něco, provést něco špatně
vymasta čipera, darebák
vyminek výměnek
vynaloha výdaj
vyryvat vyčítat, slovně útočit
vyškantovat slovně napadat
Z
zahlavek polštář, místně též „zhlavek“
zakalec sražená část chleba při kůrce
zaklechtat zasmažit ( polévku, guláš apod.)
zaprtek zkažené vajíčko
zarabjat vydělávat peníze
zaškvara popichovač, provokatér
za ten čas mezitím, zatím
zavitka svobodná matka
zbijok sbíječka
zboži obilí
zbrantovat se podebrat se ( o boláku )
zbuj darebák, zbojník
zbruj nářadí na šachtě
zbyčit zdivočet
zbyvat se hádat se, hašteřit se
Zdař buch ! hornický pozdrav, německy „Glück auf !“
zdechlak nebožtík, též líný člověk
zdeřit utéct, uniknout
zdupat cosik zkazit něco
zdybat utíkat
zebrat vzít
zehřat ohřát
zelina nať
zengras vlasec
zengruba jímka na fekálie, senkrovna
zežvany zválený, pomačkaný. „Maš sako zežvane jak z kravi řitě“.
zgabnut sklapnout ( když něco nevyjde ). „Vsadil sem sportku, ale
zgablo mi“.
zgichany pocintaný, pobryndaný
zgrbly lakomý
zchrut se pokazit se
zchujet zblbnout
zima na pysku opar
zimny studený
zjebat seřvat
zkulany zválený
zkurdupel křivák, zmrd
zmola výmol, rokle
zola podrážka
zopět dívat se upřeně, sledovat něco
zpomnět se vzpomenout si
zpuchela tlouštík
ztamotela odtamtud
zubrovat silně pršet
zulc aspik, rosol
zycflajš schopnost vytrvale sedět a vsedě pracovat nebo se učit.“Baj
taky medik musi mět zycflajš, inač tu školu nezrobi.“
zycher jistota, určitě
Ž
žakula žákovská knížka
žbluchnut spadnout do vody
žďorb haraburdí
žduchnut strčit, postrčit
železňak železný hrnec
žengla dratev
ženglovani šněrování
žerdka tyč, bidlo, žerď
žerna ruční mlýnek
žgol malý vzrůstem, nedochůdče
žgraň líce, tvář
žignut píchnout
živica pryskyřice
žniva žně
Žofinka „Žofiina huť“ byla součástí Vítkovických železáren a později
VŽKG. Provoz v letech 1873 – 1972.
žoch hadr
žuchlat žvýkat
žut přežvykovat
Názvy ostravských čtvrtí a některé místní názvy
Anselm jméno staré ostravské šachty na Landeku, později Eduard Urx
Antošovice nejmenší a nejmladší z obcí, tvořící současnou Ostravu. První
zmínka o obci je z roku 1709. Jméno mají patrně po správci
šilheřovického panství Janu Jantoschovi. Vyhledávané místo
pro odpočinek, zaplavené štěrkovny slouží ke koupání a lovu
ryb. Součástí Ostravy od roku 1976.
Bartovice vznikly v 2. polovině 13. století a prvně jsou zmiňovány v roce
1305. Jméno mají asi po lokátorovi. Naproti hospodě Brodavka
stávala harenda, v níž došlo v roce 1887 k tragédii : hospodský
Brodavka nechtěně zabil opilého horníka F. Musiala, na což
zareagoval Petr Bezruč svou básní „Maryčka Magdonova“.
Součástí Ostravy se Bartovice staly v roce 1960.
Děhylov čtvrť na pravém břehu Opavy, hanlivě přezdívaná Dělo-
hov. Patří již do opavského okresu.
Fifejdy ostravská čtvrť, název vznikl z německého „viehweide“, což zna-
mená drážky, výhon pro dobytek. Byly tam patrně i ohrady pro
skot, protože v blízkosti byl Senný trh, dnes Náměstí republiky.
Heřmanice první zmínka o obci je z roku 1305. Jméno mají asi po slezsko-
ostravském kastelánovi Heřmanovi. V roce 1884 bylo v místě
postaveno velké skladiště firmy Dynamit – Nobel, zásobující tr-
havinou všechny doly v revíru. Explodovalo 19. března 1924.
K Ostravě byly Heřmanice připojeny v roce 1941.
Hladnov ostravský kopec i čtvrť, známá je především rozhledna z let
1908-9, vysoká 16 metrů, a postavená na vodárně. Později re-
staurace Panorama, dnes vše již jen chátrá.
Hošťálkovice dějiny obce jsou nejasné, neví se, kdy vznikla. První dokumen-
tovaná zmínka je z roku 1434. V místě je od roku 1955 známý
televizní vysílač. Obec byla v roce 1976 připojena k Ostravě.
Hrabova ostravské předměstí, název je snad z německého „Grab plus Au“,
jiné prameny hovoří, že název vznikl podle stromů, habrů, rostou-
cích u řeky. První zmínka o obci je z roku 1297. Nejznámější
stavbou obce byl dřevěný kostel sv. Kateřiny z 16. století. Počát-
kem 21. století vyhořel, ale byl postaven znovu a vysvěcen 2004.
Hrabová je součástí Ostravy definitivně od roku 1960.
Hrabuvka ostravská čtvrť, původně Nová Hrabová. První zmínky o obci
jsou z roku 1395. Na pomezí Hrabůvky a Vítkovic leží Jubilejní kolonie, architektonický unikát, postavený v letech 1921-32, a tvořící malé uzavřené město. Dnes společně s Dubinou Hrabůvka tvoří sídliště s 50.000 lidmi. V Hrabůvce bylo první ostravské letiště, provoz byl zahájen 15.7.1946.
Hrušov ostravská čtvrť, dnes se pomalu vylidňující. Název pochází od
hrušek neboli hruší. První zmínka o Hrušovu je z roku 1256.
Největší rozkvět zaznamenal Hrušov, německy Hruschau, na pře-
lomu 19. a 20.století. Byla v něm továrna na sodu, vůbec první
v Rakousku – Uhersku, vyráběla se tam kamenina. Jáma Ida a
kolonie stejného jména. Jámy Albert a Hubert, později přejmeno-
vaná na Generál Stalin a 1962 na Rudý říjen. V Hrušově byla nej-
větší nákladní železniční zastávka Ferdinandovy dráhy a také
slavné veslařské kluby Odra a německý Oderhort.
Hulvaky ostravská čtvrť, jméno dostala z německého „hohlweg“, z něj se stalo „ulwag“ a posléze Hulváky. Znamená to „újezd“.Kdysi se čtvrť pyšnila tzv. Benátkami a populárním koupalištěm.
Karolina bývalá ostravská koksovna v centru města, navazovala na
jámu Karolina v prostoru dnešních Frýdlantských mostů.
Koksovna zanikla v 60. letech, jáma v 70.letech 20. století.
Koblov ostravská čtvrť pod Landekem na břehu Odry. Název od jména
Kobel nebo Kobela. Jáma „Nová jáma“, později důl Odra. Kolo-
nie Amerika.
Krásné Pole první zmínky o obci z 13. století. Název podle krásné polohy na
kopci s výhledem na Beskydy.
Kunčice ostravská čtvrť, původně Velké Kunčice. Název patrně podle
jména lokátora Kunce. V obci byl zámek, postavený v letech
1630 – 1634 v pozdně renesančním slohu. Několikrát byl pře-
stavěn, nakonec v barokním stylu. Roku 1999 vyhořel, dnes
ruina. Kunčice proslavila zejména Nová huť. Ta vznikla
vedle vítkovického Südbau, provozu zřízeného v roce 1943,
v polovině 20. století jako NHKG, provoz byl zahájen 1.1.1952,
a svého času byla největším hutním podnikem v zemi. Dnes patří Indům.
Kunčičky ostravská čtvrť, původně Malé Kunčice. V Kunčičkách byla
jáma Alexandr s dvěma těžními věžemi a také první ostravské
ZOO, zřízené koncem 40. let 20. století.
Landek legendami opředený kopec nad Odrou v městské části Petřkovice.
Prý se tam našlo první uhlí na Ostravsku, ale každopádně se ko-
pec proslavil nálezem Petřkovické Venuše – torza sošky ženy,kte-
rou vytvořil pravěký umělec před 22.000 lety z krevele. Soška je
absolutním unikátem a měří 4,6 cm.Objevena v r.1953. Lovci ma-
mutů byli v té době prvními lidmi v historii, kteří topili černým
uhlím, jak o tom svědčí archeologické nálezy. Landek má nadmoř-
skou výšku 279 metrů a měl strategickou polohu nad řekou, proto
tam vyrostlo slovanské hradisko a později zeměpanský hrad.
Lhotka čtvrť na levém břehu Odry. Název vznikl od slova „lhůta“, tedy
od období, po které byli kolonisté osvobozeni od placení dávek.
Liščina osada, část Muglinova
Marianky Mariánské Hory -ostravská čtvrť, původně Teufelsdorf – Čertova Lhotka. V roce 1900 byla čtvrť přejmenována na Ostravská Lhot-
ka a o rok později na Mariánské Hory. V té době již probíhal ob-
rovský rozmach, který započal v poslední čtvrtině 19. století, kdy
čtvrť byla sídlem jediného českého těžířstva V.Vondráčka v Ost-
ravě, později tzv. Marie-Anne. Jáma Ignát, později J.Šverma s vlastní koksovnou. Hornická kolonie. V M.Horách byly ulice
pojmenovány podle významných osobností našich dějin a zůstaly
podnes ( např. Přemyslovců ). V r. 1907 vznikla hudební a var-
hanní škola, aktivní byl tamburašský spolek.
Michálkovice název od jména lokátora Michala. Čtvrti dodalo specifický ráz
velké množství kolonií : Stará, Na Michálce, Ferdinandova, Petr-
ská, Josefská, Jánská. Jámy Petr a Pavel, vzdálené od sebe 20
metrů, důl Josef a Michal, ten později znám jako Petr Cingr,
v němž byla těžba ukončena v r. 1993 a dnes je z něj Národní
technická památka. Ve čtvrti žilo v roce 1900 60 % Poláků,
většinou z Haliče, kteří sem přišli na sklonku 19. století. Od roku
1911 sem vedla úzkokolejka z Ostravy.
Moravska Ostrava centrální část města. První zmínky jsou z roku 1267. Jméno má
od názvu řeky a původně to byla jen Ostrava. Od 15. století se
ale jmenovala Německá Ostrava,( Germana Ostrava, 1469 ) později Moravská. Město začalo vznikat na obchodní cestě z Moravy do Slezska. Leží na čtyřech řekách – Ostravici, Odře, Opavě a Lucině. V 70. letech 14.století bylo obehnáno hradbami se třemi branami : Hlavní, tzv. Zámostní, Hrabovskou a Přívoz- skou. Uvnitř hradeb byl městský hrad z poloviny 14. století, na což dnes upomíná jen jméno Zámecké ulice. Z roku 1495 je první
úřední záznam v češtině, předtím byly jen v latině a němčině.
V 16. a 17. století bylo město zdecimováno požáry a morem, vpádem Dánů a Švédů a jeho význam upadal.
V polovině 18. století byla Ostrava na 53. místě mezi městy na
Moravě…V roce 1829 měla jen 1.752 obyvatel, ale rozmach prů-
myslu vedl k nezadržitelnému růstu. O 50 let později už bylo oby-
vatel 13.000, v roce 1900 se stala sídlem okresu a v roce 1924 vzni-
kl nový celek : Moravská Ostrava se 113.709 obyvateli. V roce 1946 došlo ke spojení moravských a slezských obcí a vznikla Ost-
rava. Dnes je tvořena 34 historickými obcemi.
Muglinov název svádí k názoru, že jde o čtvrť muklů, ale vznikl od slova
mogyla – pahorek. První zmínky o Muglinovu jsou z roku 1305.
Významná byla těžba čediče – basaltu, odtud možný výklad náz-
vu Bazaly, na jehož části Muglinov leží. Kolonie „Ida“.
Nova Ves vždy málo významná čtvrť až do okamžiku, kdy se pod ní našly
obrovské zásoby vysoce kvalitní pitné vody. Proto byla v místě
v roce 1890 postavena vodárna. Restaurace „U Boříka“ byla
velmi navštěvovanou plzeňskou pivnicí do doby, pokud kolem
ní vedla tramvajová linka č. 9, spojující Porubu s Novou hutí.
Po výstavbě svinovských mostů význam pivnice upadl.
Ostrava třetí největší město v zemi, 321.000 obyvatel. Název odvozen
od jména řeky Ostravice. První zmínka je z roku 1267.
Nejstarší listinou je glejt Karla IV.,kterým městu dal právo šestnáctidenního trhu. Listina je z roku 1362. Nejstarší knihou
je Kniha památná se zápisy z let 1565-1737. Velká Ostrava vznik-
la sloučením 34 čtvrtí, městských částí a přilehlých obcí.
Petřkovice čtvrť, o níž je první zmínka z roku 1377. Název pochází od jména
Petr. Na kopci Landeku stával zeměpanský hrad. Jáma Anselm
z roku 1835, těžba ukončena 1991, v areálu dnes Hornické muze-
um OKD. Důl Oskar.
Plesna jedna z nejstarších čtvrtí Ostravy, první zmínka je z roku 1255.
Jméno odvozeno od slova ples, což znamenalo jezírko nebo rozší-
ření vodního toku. V Plesné byl lihovar a pila a od roku 1870 také
první česká záložna ve Slezsku
Polanka nad Odrou od roku 1976 součást Ostravy. Jméno znamená husté zalidnění
a má slovanský základ. První písemná zmínka je z roku 1424.
V obci kdysi bylo nejvíce mlýnů v Poodří.
Poruba ostravská čtvrť, německy Hannersdorf, Český název je ze slova
„porub“, znamenajícího místo, kde se rube nebo kde jsou vyká-
ceny stromy, tedy mýtinu. Dnes je Poruba obrovským satelitním
sídlištěm, jehož výstavba začala v roce 1948. V místě je zámeček z roku 1573, postavený na místě někdejší tvrze. Poruba je součástí Ostravy od roku 1957.
Proskovice část Ostravy, o níž je první zmínka z roku 1394. Název je patrně
odvozen od jména Prosek. Známá hospoda „U Psoty“.
Přyvoz Přívoz je ostravská čtvrť, která má jméno od slova „převoz“
a souvisí tedy s řekou. Vznikl asi v první polovině 14. století u pře-
chodu přes Odru. První zmínka je z roku 1377. Význam Přívozu
nesmírně stoupl až po roce 1847, kdy zde bylo postaveno nádraží
Severní dráhy Ferdinandovy. Vedla tudy i tzv. báňská dráha,
spojující všechny šachty ostravského revíru v polovině 19. století.
Doly František, později Vítězný únor a ještě později Odra, těžba
ukončena v r. 1994. Koksovna Svoboda. Přívoz byl sídlem něko-
lika tiskáren. V letech 1921-1922 továrna Lux, což byl první závod
u nás, vyrábějící žárovky. Významné železniční dílny. Přívoz je
součástí Ostravy od roku 1975.
Pustkovec část Ostravy, název patrně od jména Pustek nebo Pustimír. Prv-
ní zmínky jsou z roku 1377. Součást Ostravy od roku 1957.
Radvanice ostravská čtvrť, proslulá lihovarem a značkou rumu. První pí-
semné zmínky o obci jsou z roku 1305. Název pochází od jména
lokátora Radvan nebo Radovan. Rafinerie lihu od roku 1853.
Jámy Ludvík a Jan-Maria ( též Josef-Maria ). Kolonie Stará
kolonie, Nová ( Kamčatka ), Pod kaplí, Nad kaplí, Trnkovec.
Radvanice jsou součástí Ostravy od roku 1941.
Slezka Ostrava pravobřežní čtvrť města. První zmínky jsou z roku 1229. Čtvrť
se původně jmenovala jen Ostrava, od 15. století Polská Ostra-
va a od roku 1919 Slezská Ostrava. Hrad pochází z roku 1297
a byl renesančně a později i barokně přestavěn. V roce 1763 se
v údolí Burňa našlo kamenné uhlí, ale k soustavné těžbě došlo
až v roce 1787. Jámy Trojice, Hermenegild – Zárubek, Jindřich,
Josef, Františka, Michal, Jan, Jakub, Vilém, Ema, Lucie, Leopol-
dina, Terezie – Petr Bezruč. Nejvíce kolonií v Ostravě : Kamenec,
Zwierzyna, Františkov, Jaklovec, Salmovec, Jakubská, Hermene-
Gild, Na Vilémce, Bunčák.
V roce 1880 žilo na Slezské více než 80 procent lidí v koloniích. Koksovny u jam Trojice, Ema a Terezie. „Slezka“ byla a dosud je přezdívka FC Baník Ostrava, klub na pravý břeh historicky patří. Slezská Ostrava je částí Ostravy od roku 1941.
Stara Běla část Ostravy od roku 1975. První zmínky z roku 1272. Jméno obce
pochází od bělosti, čistoty místního potoka. Kdysi v místě stávala
tvrz. Známá restaurace Dakota, což kdysi byl lesní restaurant
s velkým zahradním posezením.
Svinov jméno čtvrti je od slova svinný, což bylo místo, kde pijí a brodí
se svině. S názvem silně kontrastuje německé jméno Schön-
brunn, které znamená krásnou studánku. První zmínky o Svi-
mově pocházejí z roku 1265. Od roku 1847 je v místě železnič-
ní stanice, jejíž budova je dnes jedinou dochovanou stavbou
Severní Ferdinandovy dráhy. Důl Jan Šverma II. z roku 1951.
Rozhlasové vysílače z roku 1925, válcovna trub od roku 1892.
Ze Svinova vedla parní trať do Poruby, Vřesiny, Kyjovic a
Budišovic. Později byla elektrifikována a jezdila po ní tram- vaj,vozící obyvatele Ostravy do přírody. Součástí Ostravy je Svinov od roku 1957.
Šidlovec část ostravské čtvrti Hrabová u velké haldy. Vznikla jako nová
kolonie Vítkovických železáren v letech 1939 – 1943 na místech
vysušených rybníků, jimiž byla Hrabová poseta.
Vitkovice ostravská čtvrť, kdysi hodně samostatná a sebevědomá. První
Zmínky jsou z roku 1357. Německy Witchendorf. Český název
je od jména Vítek. Sídlo nejstaršího hutního podniku, založe-
ného 1828 jako Rudolfova huť arcibiskupem olomouckým Ru-
dolfem Habsburským. Později VŽKG, dnes Vítkovice Steel apod.
Svého času nejvýznamnější hutní a ocelářský podnik rakouského
Mocnářství. Jáma Louis, přejmenovaná na Generál Jeremenko.
Kolonie Štítová, Josefská a Kairo. Počátkem 20. století vzniklo
nové centrum z červených cihel s kostelem, radnicí, závodním hotelem a nemocnicí, tvořící moderní a mimořádný celek. Ve
Vítkovicích byla kdysi stylová luxusní kavárna Industrial, Děl-
nický a Český dům. Součástí Ostravy jsou Vítkovice od r. 1924.
Vyškovice ostravská čtvrť, ležící na mírném kopci, což svádí k domněnce,
že odtud je název. Ale spíše je od jména lokátora Vyška nebo Vy-
šemíra. První zmínky o Výškovicích jsou z roku 1408. K Ostravě
bylo předměstí připojeno v roce 1966.
Třebovice ostravská čtvrť, do roku 1922 Střebovice. Název pochází od
tříbení, mýcení lesa. První zmínky jsou z roku 1377. V Třebo-
vicích stojí největší tepelná elektrárna na Ostravsku, dokonče-
ná koncem 30. let 20. století. Součástí Ostravy jsou Třebovice
od roku 1957.
Zabřeh ostravská čtvrť, Heinrichsdorf německy, za komunistické
éry byl pro novou výstavbu „tzv. vzorného sídliště“ propagován název Stalingrad, který v žádném případě nemohl zlidovět ( 1947). Snad původní název byl Záboří,ale nejspíše souvisí s polohou obce na břehu řeky. Celý název je Zábřeh nad Odrou a první zmínky o něm jsou z roku 1288. Jáma Bedřich nebyla pro složité geologické podmínky nikdy dohloubena. V místě byla známá Goldbergerova pískovna, později i cihelna. Chemička J. Rütgerse. Součástí Ostravy je Zábřeh od roku 1924.
Zarubek ostravská čtvrť se stejnojmenným dolem a rozsáhlou
hornickou kolonií ( na Zarubku v malym domku žil
tam chlopek z robku…). Zárubek byl sloučen se Slezskou Ostra-
vou.
Nejčastější slovní spojení
Uvádíme příklady častých slovních spojení, která jsme nechtěli uvádět u jednotlivých výrazů ve slovníku, protože se často váží na různá slovesa.
Chuj z tym ! Nevadí !
V ty pjaty. Ihned, bezprostředně, doslova za patami
Dřevo na stojato a baba na ležato vydrža všecko. Úsloví
Šrame ti v pale . Straší ti ve věži
Kantuj se ! Vypadni !
Štrykoval nohami. Pletl nohama.
Mokry jak žoch. Zmoklý do niti.
Cyp jak lampa. Pitomec.
Kvader cypa. Idiot na kvadrát.
Bulaty, jak chleba kulaty. Úplně blbý.
Mět draka. Mít pod čepicí.
Lezt do peněz. Být drahé.
Polub mě v kapsu ! Polib mi zadek !
Kape ti na karbid. Nemáš to v hlavě v pořádku.
Dubel tupel ! Zvýšení sázky na dvojnásobek v případě, že
soupeř uhraje méně, než polovinu.
Kuřiš, jak bys koňa prodal. Zapaluješ si jednu od druhé.
Měl plne ryny. Byl opilý.
Kdo se boji, sere v sini. Úsloví.
Zaleži, jak leži. Úsloví, důležitá je poloha.
Marně gatě rozpinatě, jak vas neznam, Úsloví se sexuálním podtextem.
tak vam nedam.
Pil jak o dušu. Pil přes míru,nehleděl na zdraví.
Jak jabko, tak rajske, jak babu, tak z Prajzke. Úsloví.
Braly mě mory. Šly na mě mrákoty.
Děvucha bez břucha jak kastrol bez ucha. Úsloví.
To bych se přišel na kuři buty ! Zkrachoval bych, přišel bych na buben.
Kuřil, jak když chudobny topi. Hulil jak fabrika.
Drži se pipy jak cycka. Nemůžou ho dostat z hospody.
Čumiš jak ščur do ryny. Hledíš jako nevěřící Tomáš.
Vydupali haviřa, nedali mu haliřa. Úsloví.
Zehni se vole, boz je na dole ! Úsloví – na šachtě je třeba dávat si pozor,
aby se člověk neuhodil do hlavy.
Kdo pod štusem pěkně spinka,
škodi jak ta mandelinka. Veršovánka z šachty z 50. let 20.století.
Má politický podtext, mandelinku shazovali
„imperialisti“, aby poškodili úrodu bram-
bor a tak se dokonce chodilo na brigády ne-
bezpečného brouka sbírat.
Čim hlupši sedlak,tym větši kobzole. Úsloví.
Vajco se robi chytřejši, jak kura. Úsloví.
Holaj duša, pekla nima ! Radostné úsloví, znamenající, že oslava mů-
že začít, pojďme se bavit…
Popij vudky, bo čas krutky ! Úsloví.
Pša krev ! Kletba z polštiny.
Měl vjeter pod klobukem. Měl pod čepicí.
Prameny:
Filgas, Josef : Zapomenutá Ostrava, Ostrava 1962
Křístek, Václav : Ostravská hornická mluva, SPN 1956
Město Šenov : Slovník nářečí, 2001
Ostrava – Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 1964,1966
Kolektiv autorů : Ostrava 1880 – 1939, WART 2000
Ostrava – sedm staletí města, NVMO 1975
Skulina, Josef : Severní pomezí moravskoslovenských nářečí, ČSAV 1964
Landsmann, Ivan : Pestré vrstvy, Torst 1999
Zdroj: Slovník