Ostravština je oficiálně středolašské nářečí českého typu

 

Ostravské axiomy

 

Jsou nepsané zásady, které platí, ať chceme, nebo nechceme, a najdeme je tedy i v ostravštině. Tou v podstatě hlavní je zásada, že ostravština nemá dlouhé samohlásky, tím méně souhlásky. Všechna slova se vyslovují rázně a krátce, bo na víc není čas. Přesto je to dialekt melodický a zpěvný, nejvíce se ovšem blíží rapu.

Druhou zásadou, kterou objevil po dlouhém úsilí Pavel Dobeš, je odlišnost mluveného a písemného projevu, zejména při výslovnosti měkkých hlásek. Jako příklad uveďme sloveso nechat, které se čte  něchať. Platí tedy zásada, že píšeme  nechat  a čteme něchať.

Podobně  píšeme  ide  a čteme  idě, apod. Zdá se, že je to užitečný a všeobecně přijatelný kompromis, protože názory na ostravštinu jsou  různé, a závisí na tom, z které části Ostravy autor pochází. Směrem k Hlučínu je ostravština trochu jiná, poznamenaná německým živlem (vercajk,glajza apod.),  než směrem k Frýdku – Místku, kde je patrný vliv lašský ( hafera ), zatímco směrem k Českému Těšínu zase převažuje vliv polský (zajonc) a slovenský (ostropec). Všechny tyto okolní jazyky ovlivňovaly ostravštinu po desítky let a jsou v nich dodnes patrné. Dosvědčují to ostatně i čísla z úředního sčítání lidí v Moravské Ostravě z roku 1890 : tehdy zde žilo 10.706 Čechů, 5.119 Němců a 2.416 Poláků.

Specifické je používání předložky  do . Ostravák nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“ , ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pro změnu patrný vliv anglický : „ go to the…( hell )“.

V ostravštině také zcela chybí předložka „ s“, jež je ve všech známých případech nahrazena ostravskou předložkou „ z“.

Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y“ nebo „i“. Sama ostravština, podobně jako život a práce obyvatel, kteří jí hovoří, je spíše tvrdá. Proto jsme mnohá slova ve slovníku nechali spíše v jejich durové podobě, ale nebráníme se ani měkké výslovnosti. Názorným příkladem sporů je svár autorského kolektivu o podobu slova „cycek“. Nebo „cicek“ ? Po vyčerpávající debatě jsme došli k závěru, že rozhodující je velikost. Menší, do velikosti č. 3, jsou tvrdší, a tedy „y“. Velké – čísla 4 až 10 – jsou přirozeně měkčí a tedy píšeme i vyslovujeme „i“. U slova „cyp – cip“ je to  přesně naopak, hranicí je velikost 12 centimetrů.

Zajímavá je změna, ke které dochází při tvorbě přídavných jmen slovesných. Třeba sloveso „pustit“ má stejný tvar, jako ve spisovné češtině, ale „puštěný“ je na Ostravsku „pusceny“. Tohle sloveso je vůbec interesantní, protože se neříká „zapnout televizi“, ale „pustit televizu, radyjo, vodu…“

Trpný rod v ostravštině zcela chybí.

Ostraváci se oslovují zásadně prvním pádem jednotného čísla.“Ty, Jarek…“. Vyplývá z toho, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády.

Přízvuk je zásadně na předposlední slabice, a tím bohužel vznikají problémy se správným akcentem u slov jednoslabičných, kdy se přízvuk přesouvá vlastně na poslední slabiku předcházejícího slova, které pak má akcent na předposlední a poslední slabice najednou. Výslovnost je v takových případech dosti obtížná.

Zvláštností ve výslovnosti je změna „v“ na „f“ : sfeter, fčela, sfička….

Občasné je používání stažených tvarů, např. „já brzo“ se řekne „brzoch“ ( psáno brzo´ch), „že jsem“ je staženo na „žech“.

Unikátem, nemajícím v českých dialektech obdoby, je vyslovování i psaní písmene „ y“ po  „ř“. V ostravské výslovnosti se (viz výše) měkké  „i“  vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logické, že se vyslovuje i píše „břyla, křyvy, břydky“ apod.

 

Kritéria výběru

 

Při výběru slov, zařazených do tohoto slovníku,  jsme přihlíželi zejména k tomu, aby se zařazené slovo lišilo od spisovného nejméně ve dvou znacích. Např. spisovné slovo „bába“ na zařazení nemá nárok, protože se liší jen v jednom znaku, oproti tomu slovo „bota“ už ve slovníku je, protože „but“ dva odlišné znaky má. Ovšem v odůvodněných případech se můžeme spokojit se změnou pouhého jednoho znaku, jde-li o slovo unikátní. Jako příklad uveďme krátkou větu : „ Le, un i.“

Některá slova mají ve spisovném i ostravském jazyce stejný tvar, a pokud je uvádíme i zde, pak proto, že mají v ostravštině jiný význam ( cihlička je česky malá cihla, u nás ale žehlička). Některá slova nemají na Ostravsku plurál, výstižným příkladem je „jatra“, která se skloňuje podle vzoru „žena“.

Pokusili jsme se také objasnit původ některých slov. Některá vysvětlení vycházejí z pocitů a zkušenosti s jejich užíváním. Jsme si vědomi, že empirie ještě neznamená znalost a nemusí stačit, a že se tedy objeví výhrady, ale jsme na plodnou diskusi vždy připraveni. Plodnou !

V našem souboru se objevuje velké množství výrazů, používaných v minulosti na šachtách. Uvádíme  je zde nikoliv z nějakého falešného staromilství, ale proto, že si uvědomujeme jejich význam při tvorbě jazyka, a byli bychom neradi, aby se na ně zapomnělo. Navíc mnohé výrazy jasně naznačují, jaké jazykové vlivy působily při jejich vzniku, je na nich patrný vliv zejména němčiny, v menší míře polštiny a slovenštiny.

Ve slovníku uvádíme pod jednotlivými písmeny také typická ostravská příjmení, na nichž jsou také názorně patrné vlivy okolních jazyků. Začínají velkým písmenem a překlad do češtiny pochopitelně schází.

Zařadili jsme sem také pár míst s podrobnějším popisem, protože jsme přesvědčeni, že ona místa se zapsala do dějin města a ovlivnila život Ostraváků.

Samozřejmě si nečiníme iluze, že tento výběr je konečný, protože vše kolem nás se mění, ale zároveň jsme zvědaví, co s ostravštinou udělá věk počítačů, mobilů a internetu. Dostanou nové technologie i svá ostravská synonyma, to je otázka, na niž odpoví čas.

A pochopitelně jsme dopředu smířeni s kritikou, protože, jak psáno výše, ostravština je v různých částech našeho regionu vždy trochu jiná….

Pokud se vám při čtení bude zdát, že některé výrazy zavánějí mystifikací, bude to správný dojem, protože nic se nemá brát příliš vážně.

 

 

SLOVNÍK

 

 

 

A

 

ablezer                                     střídač. Patrně z němčiny, kde sloveso  „ablösen“ znamená „ustupovat“. Používá se v hutích i na šachtách.

abcug                                       srážka ze mzdy, např. za nemocenskou, nebo za ztracené nářadí

abšnyt                                     úsek, část stěny na šachtě, z něm. „abschnitt“

adamus                                    –

achtlik                                      dutá míra, osminka – 0,125 litru

ajnfach                                     jednoduše, nesložitě. Z německého „einfach“.

akord                                       práce v úkolu

amoleta                                    omeleta

amper                                      kýbl

angličak                                   nástroj, podobný kylofu, jen s delším želízkem a kratším topůrkem

Aniol                                        –

Anselm                                    jméno staré ostravské šachty na Landeku, později Eduard Urx

anšleger                                   narážeč na dole

arab                                         staré kolo, proto se píše s malým „a“.Nemá rasistický podtext.

ASO                                        název obchodního domu Ander a syn na rohu Sokolské ulice

a 28. října. V objektu byla první ostravská nemocnice, později

obchodní dům od roku 1929. Dnes VZP.

B

 

babiař                                      holkař

babiuch                                    –

babrak                                     nešikovný člověk, kazisvět

babrat                                      špinit, kazit. „Zbabrat robotu“ – pokazit práci, „zbabrany“ –

umazaný, špinavý.

babuť                                       prase. Původ slova nejasný, používá se více na Karvinsku.

bac-hamer                                velké kladivo. Nutno psát s pomlčkou, protože bez ní by vzniklo

„bachamer“ a to nemá žádný význam.

baďura                                     –

bagan                                      pracovní bota

bago                                        žvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými

druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání

se mu říkalo „slivka“.

bagař                                       ten, kdo žvýká tabák

baj                                           třeba, asi

bajlaga                                     těsnění, z něm. „beilage“

bajoko                                      od oka, zkusmo

bajzel                                       nepořádek, bordel

Bachner                                   bývalé jméno obchodního domu na Zámecké ulici v centru města

bachor                                     břicho. Patrně z dobytčí části žaludku.

bachroň                                    tlouštík, „bachraty“ – tlustý, obézní

balamut                                    ohlupovač, šidič

balamutit                                  klamat, záměrně uvádět v omyl

bambela                                   bublina, otok, houpací síť

bambelat se                             klátit se, vlát ve větru, houpat se

bank                                        lávka, část sloje zpravidla z tvrdého kamene

bank                                        pracovní stůl, ponk

bantovat                                   lákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody“ – nesváděj manžela na pivo. Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní.

baňa                                        přezdívka ostravské vysoké školy Vysoká škola báňská, dnes TU

Ostrava. Město dlouho nemělo vysokou školu, VŠB do Ostravy

byla přenesena z Příbrami dekretem prezidenta v září 1945.

baňa                                        facka. „Dát komusi baňu“ – uštědřit někomu políček. Též zname-

ná dýně

baňka                                      bandaska všeobecně, vždy s víčkem a držadlem

baňok                                      bandaska hornická

baraba                                     otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména,

která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. století

barany                                     řidítka závodního kola

barvička                                   pastelka

bařina                                      močál

baucher                                    skok do vody s dopadem na břicho, z německého „bauch“ –

„břicho“. Doslova tedy „břicháč“. Tyto skoky bylo často vidět

na koupališti v Hulvákách, kde největší odvážlivci skákali „od

hodin“,tedy z výšky asi deseti metrů. Specialitou koupaliště byl

v bufetu suchý chleba za 20 haléřů a chleba s hořčicí za 30 haléřů.

bazal                                       kámen, balvan. „Bazaly“ – slavný vrch na Slezské Ostravě, sídlo

nejlepšího ostravského fotbalového klubu

bebechy                                   harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře“.

beblat                                      brblat

becok                                      velký fazol. Základní složka stravy havířů a kovbojů.

bečka                                      sud, barel

 

bedajla                                     šlapátko u kola, termín vznikl patrně z českého „pedál“. Pokud by

šlo o původ polský, slovo by dostalo zcela nový význam

bedinovat                                  být vděčný

bedrunka                                  slunéčko sedmitečné

beglajter                                   pomocník na důlní lokomotivě, též „foršiber“

bech                                        citoslovce  ve významu „bum“ nebo „prásk“

bechnut                                    praštit sebou, udeřit. Též „bechnut komusi“ – udeřit někoho

bekula                                      kop fotbalového obránce od branky, termín z klukovské mluvy

belgičak                                   sbíječka lehkého typu, vyrobená v Belgii

Benatky                                   bývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně

tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou,

terasami a výlety na lodičkách – odtud název Benátky.

bendelruče                               spirálové žlaby v šibíku na šachtě, zkomoleno z němčiny

bergajz                                     želízko, nosák – ruční nástroj

bestyja                                     bestie

bezloja                                     –

bezteho                                    beztak

bělka                                       houska

Bělsky les                                ostravská čtvrť, ostravský Sherwood

bibrat                                       špinit, mazat. „Zbibrany“ – ušpiněný, umazaný, ukoptěný.

bida                                         uhelný prach, používaný k topení, též „šlam“

bidlo                                        hřad pro slepice

bigel                                        pojistná závora na vozíky v těžní kleci

biglovat                                    žehlit

bigus                                       hustá polévka

bijok                                        rváč, bitkař

bindloch                                   díra v tzv. počvě (viz) pro stojku (viz) na šachtě

bintfel                                       vybraný prostor ve štěně úzké chodby, kam je možno se na šach-

tě ukrýt, když např. jede lokomotiva, též úkryt pro střelce

blajštyft                                    tenká podpěra na dole, tužka

blembak                                   havířská přilba, název vznikl patrně z toho, že helma se na hlavě

havíře soustavně posouvala, „blembala“.

blicky                                       hasák, název se používá v hutích

blinda                                       záslepka, z něm.

blindy                                       klapky na oči pro koně

blot                                          kamna

blotňa                                      plát na kamnech, obdoba českého „plotna“

blut                                          zvracet. Nejasný původ slova, možná vzniklo jako odposlouchané

citoslovce při úkonu

blonďok                                    blondýn

bloščka                                    štěnice

bojazlivy                                   bázlivý

bola                                         tlustá deska

bolec                                       zástrčka

bombarďaky                             kalhotky s nohavičkami

bombon                                    ztvrdlá struska ve tvaru bonbonu, sbírala se na haldě

Borger                                      někdejší splátkový obchodní dům s oděvy a látkami, stával

v ulici Pod laubami

borhamer                                  vrtací kladivo, z něm.“bohrhammer“

borloch                                     počáteční výkop šachty ( z něm. „bohrloch“ – vrt, vrtná díra )

borok                                       chudák

borovat                                     vrtat ( z něm.)

bořucky                                               –

božatko                                               ubožák, chudák

bravek                                      čuník

brček                                        sbíječka, též místně „burček“

brčet                                        vrtat se sbíječkou

bren                                         denaturovaný alkohol, též „brenšpiritus“.

brenpartyja                               parta opilců

brezle                                      strouhanka

brocak                                     chlebník, z německého „brotsack“

broh                                         skladiště brambor

Brougababka                            jméno obchodního domu na Smetanově náměstí v centru Ostravy,

postaveného ve funkcionalistickém stylu v roce 1929. Dnes Librex.

brutvana                                   pekáč, zkomoleně z němčiny „brotpfanne“

brygoš                                     hanlivé označení brigádníka na šachtách nebo v hutích

bryja                                        polévka chudých, asi z polštiny

brykula                                     páčidlo, berlice. Používá se i ve významu „nerob  brykule“ – nedě-

lej težkosti

brymzwerk                               svážná na šachtě

brynzšajba                               brzdící kotouč na vrátku, z něm.

břem                                        modřín

břuch                                       břicho

břydky                                     odporný

břydla                                      břidlice

břydok                                     odporný, nechutný člověk

břyla                                        kámen, šutr, zřejmě vzniklo vypuštěním písmene „d“ ze slova

„břydla“

buc                                          buran

buchat                                     vyměňovat, používají zejména kluci

buchta                                     upěchované uhlí na koksovně

bujok                                       –

bula                                         hlupák, omezenec, boule, též vsázka uhlí na koksovně

bulač                                       absentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za éry komunismu, kdy

se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny

na šachtách

bulat se                                               kymácet se, ztrácet rovnováhu

bulat šichty                              vynechávat směny, absentovat

bulaty                                      nemotorný, nechápavý

bulčunka                                  zeleninová polévka

bulfryc                                      hlupák

bun                                          etáž u těžní klece

bunckat se                               bezcílně se motat – „bunckaš se po baraku od ničeho k ničemu“

bunclak                                    hliněný hrnec ( též „bunclok“ )

bunčet                                     mrmlat

bunk                                        čmelák, mrzout

bunker                                     prostor na šachtě, kam se sváželo uhlí

buntek                                     poklopec

burdak                                     mlýnek na čištění obilí od plev

buřit                                         klepat na okno, dožadovat se vstupu

but                                           bota

butyk                                       boutique

buzar                                       mantinel

 

C

 

cajger                                       ciferník, mechanický hlídač na huti. Jasně z němčiny,“zeiger“je ciferník, ukazatel.

cap                                          kozel

capar                                       haraburdí, vysloužilá věc, vhodná akorát do šrotu

cebulkař                                   havíř z venkova, též „česnekař“

cechovna                                  velká místnost na šachtě, kde havíři odevzdávali své osobní znám-

ky ( „zacechovali se“ ) a kde se konaly raporty před sfáráním. Známky měly podle druhu šichty kulatý, trojúhelníkový nebo

čtvercový tvar.

celina                                       jíl, hlína. Vzniklo dávno před slavným Brežněvovým spiskem „Celiny“ o zúrodňování kazašských stepí. Tam z rozumných Ostraváků nikdo nepáchl.

centovina                                  velké kusové uhlí, bylo ho nemnoho kusů do centu

Centralka                                 kolonie na soutoku Lučiny a Ostravice, trpěla četnými záplavami

a proto byla stržena.

ceres                                       pokrmový tuk

cezak                                      cedník

cihlička                                    žehlička, slovo vzniklo zřejmě z pocitu tíhy při žehlení, protože

staré žehličky byly těžké a nahřívaly se na „blotě“,protože nebyly

na el.proud

cisarka                                     státní silnice

cofnut                                      couvnout, ustoupit. „Coflo mě od smradu“ – ustoupil jsem před

nelibým zápachem

coluvka                                    deska o tloušťce jednoho palce

corek                                       dřevěná příhrada pro dobytek, též kousek půdy

cugoř                                       horník, obsluhující důlní lokomotivu. Z něm. „zug“ – vlak.

cukel                                       dřevák, z němčiny

culag                                       příplatek, z něm.

cumel                                      dudlík

cvibak                                      bábovka z třeného těsta, německého původu

cvinga                                      prstenec na spojování lan, šroubení

cvikat                                       cvakat

cvikat u dupy                            mít zlé tušení nebo obavy. „Měl sem strach, že bych moh cvikat

desitku kulatinu“….

cybant                                     objímka, z něm.“ziehband“

cycek                                      ňadro,prs

cyferšpijon                                účetní

cyganit                                     lhát, zde se odráží nedobrá zkušenost s jistým etnikem

cygorka                                               náhražka kávy, cikorka

cycha                                      povlečení

cykoč                                      elektrický vypínač

cymbal                                     blbec, asi poostravštělé slovo „cimbál“, což je předmět značně

neforemný a neskladný

cymerhajer                               dělník na šachtě, pracující na výdřevě, dřevič. Zřetelně z ně-

meckého  „zimmerhäuer“. Na karvinsku též „cymrunkař“.

cynšňura                                  zápalnice, z něm.“zündschnurr“

cyp                                          m.pohlavní orgán, v hornickém slangu havíř-nemotora. Velmi

frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirov-

nání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady :

„Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ –

v řece byla vysoká hladina.

cypaty                                     pitomý, nevhodný

cypovina                                   blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ – myslíš jenom na bl-

bosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“- člověk, který má

smysl pro humor a baví se životem

 

Č

 

čabrat                                      plýtvat vodou,máchat se ve vodě

čapnut ( se )                             dřepnout ( si )

čelba                                       místo na šachtě, kde se dobývá uhlí, také se tak říká celému pra-

covišti

čemu                                       proč

čepani                                      nádobí

četyni                                      jehličí, původu patrně lašského

čiko                                         oharek cigarety, asi ze španělštiny, kde znamená „malý“

čitat                                         číst

čňolka                                      řemen, pásek

čobol                                       Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef

Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo

bolo, čo bolo ?“. Hrál v Baníku v 70.letech 20.století.

čopka                                      čepice

čoska                                      lehká tesařská sekera

čulina                                       pohlavní orgán

čupět                                       dřepět

čurbel                                      vrabec, asi z českého „čurbes“, tedy hluku, který vrabci sou-

stavně produkují

 

D

 

dach                                        střecha ( z něm. )

dajny                                       přející, nesobecký, ochotný se rozdělit

ďabelstvo                                 čertovina

dechula                                    dechovka

dědiňor                                     vesničan

dekel                                       víko, něm. původu

deptat zeli                                šlapat zelí

deputat                                    naturální příděl

deska                                      prkno

dlabat                                      dlabat, ale též ignorovat – „ja tě dlabu“ – kašlu na tebe,

„dlabu na to“ – nezajímá mě to.

dlažka                                      podlaha

dlubat                                       šťourat, „dlubal se v uchu, v celině“…Vyjadřuje jakousi

nedokonavost, jakoby na výsledku příliš nezáleželo.

děvucha                                   dívka, děvče

deprem                                    teprve

dodom                                     domů. Píše i vyslovuje se dohromady, je to rychlejší.

do kostu                                   na stravu. „Bracha nam přide do kostu“ – budeme živit i bratra

dokupy                                     dohromady, společně

domaknut se                            dozvědět se. „Stara se domakla, že…“ – průser vysoké nebezpeč-

nosti v manželství.

Dombas                                   název pro Novou huť. Podobnost s Donbasem ( „Doněckij bassejn“ )je evidentní, ale „m“ se lépe hodí i vyslovuje ( podobně „bombon“)

drabina                                     žebřík

drapnut                                    chytit, výborně vyjadřuje pohyb,jímž něco chytáme

dratban                                    lanová dráha na dole, z něm. „drahtbahn“

drauf                                        vpřed

drepsit                                     šlapat

drobjazg                                   drobné uhlí, z polštiny

drobňoky                                  drobné peníze i drobné brambory

dřevjanica                                 dřevěnice, též dřevjanka

dřevjany                                   dřevěný

dřevjař                                      havíř, který hospodaří s dřevem v porubu, dováží dříví na předek

dřyst                                        kec, plk. „Dřysty lapty“ – jsou to hloupé kecy.

dřystat                                     kecat, plácat.  „udřystany“ – ukecaný

dřyzga                                     –

dřyzga                                     tříska

dudy                                        suché z nosu

dupa                                        zadek,prdel

dupat,dupčit                             souložit, „odupat kohosi“ – podvést, ošidit, „vydupat s kymsi“ –

vyvést někomu něco

dupačka                                   soulož

dupcinger                                 milenec ( hanlivě )

duperele                                   zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ – jsou to

jen nepodstatné maličkosti.

durchšlak                                 průbojník, jasný německý původ ( „durchschlag“ )

ďub                                          zobák

ďura                                         díra, otvor

dum uměni                               postaven v roce 1926 mecenášem Jurečkou.

dverka                                      dvířka

dy                                            vždyť

dybalik                                     –

dymnut                                    praštit. „Ja ti dymnu, až zazpivaš hymnu“.

dynko                                      víko, poklička

dyť                                          vždyť

dyza                                        zařízení na rozptylování vzduchu ve větračce, z něm.“düse“

džusbery                                  krátký sestřih vlasů, nazvaný podle kanadského hoke-

jisty Dewsburryho, který hrál v Československu na MS

1959 v Praze a Ostravě.

 

E

 

Edison                                     populární ostravské kino v Hrabůvce

ekcynder                                  aretační zařízení na důlní kleci

Elektra                                     tzv. Hornický dům, palác postaven v letech 1924 – 26, s pro-

slavenou kavárnou ve stylu art déco, a kinem, v němž se v ja-

ko  jedněm z prvních v Ostravě promítaly zvukové filmy.

Kavárna byla zlikvidována v roce 1992, dnes je v ní mexická

restaurace.

elvera                                       penalta, jedenáctka, z něm. „elfmeter“

Ema                                        jméno nejvyšší ostravské haldy ( 340 m.n.m.)

enem                                       jen

enemže                                    jenomže

 

F

 

fackat                                      fackovat

fajer                                         oheň, „fajrovat“ – topit

Fajkus                                     –

fajny                                        prima, dobrý

fajnula                                      citlivka, vybíravý člověk

fajront                                      konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekven-

tované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch

a pak na pivo…

fajsel                                        kladivo

fachat                                      pracovat, něm.původ

fal                                            porub na šachtě

fangla                                       zednická naběračka

fanka                                       zednická naběračka

faračky                                     hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na

loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně

vydržet

fart                                           žebřík

fasovat                                     obdržet, dostat. Používá se v různých významech – „nafasovat

novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ – dostat přes hubu

fedrovat                        těžit

felšmida                                   kovářská výheň

Fenyx                                      původně palác pojišťovny Fénix, pak oblíbená kavárna na rohu dnešního náměstí Mgsre.Šrámka,v současnosti bohužel nefunguje.

fersenk                                     zahloubení otvoru při vrtání

feršlag                                      překop na šachtě

fertyk (g)                                  hotovo, konec

fěrtoch                                     zástěra

fest                                          hodně, dost

fifrat                                         nimrat se v jídle, ale také špinit se – „zfifrany“ – umatlaný apod.

fiko                                          prak

filcka                                        oděrka, též druh vší

filcoky                                      teplé vysoké boty

Filgas                                      –

filort                                         náraží na šachtě, z něm. „füllort“

finske domky                            dřevěné panelové domky,jejichž výstavbou se řešil nedostatek by-

tů v polovině 20. století. Mnohé dosud slouží.

firhaňky                                    záclony, závěsy

firunky                                      vodítka klece, kolejnice, v nichž se klec pohybuje ( z něm. )

fiřt                                            strop důlní chodby

flahajz                                      plocháč, ploché železo

flajšus                                      rána, která nezasáhla kost, šla jen do svalu

flašincug                                  kladkostroj

flobertka                                   střelná zbraň slabé ráže, vrabčinka

flokman, flogman                       pracovník šachty, který označoval vozy s dobrým uhlím, dával

do nich floky – kousky dřeva

flec                                          uhelná žíla, vrstva

foc                                           spermie

folga                                        páka na zvedání vozíků, které spadly z kolejí, z polštiny

folovač                                     pomocník havíře, který dříve házel uhlí do vozíků, později

do žlabů

folovat                                      plnit ( z něm.- „voll“ – plný )

forant                                       jiný název pro předáka na šachtě

forborung                                  předvrtávka na šachtě ( z něm. )

forhajer                                     přední dělník na šachtě,na určitém úseku

fornefla                                     naběračka

forota                                       zásoba, též vytěžené uhlí, z něm. „vorrat“ – zásoba

foroťok                                     zásobník. „Ma hubu jak foroťok“ – má velká ústa.

foršiber                                     pomocník na důlní lokomotivě

foršus                                      záloha ( z něm.)

fošňa                                       dlouhé a tlusté prkno

fraj                                           volno ( z něm.)

frunkat                                     rychle házet, např. lopatou

Frydek                                     okresní město nedaleko Ostravy, název z ang. „free deck“,

což odpovídá poloze nad řekou Ostravicí

fuček                                       hadice na vzduch

fujat                                         vát

fujat sněhem                             sněžit

fulat                                         nalhávat, kecat

Fulnek                                     název města ( z angl. „full neck“ – plný krk )

funcok                                      bolení v kříži, ústřel

furtka                                       branka, dvířka

fusek                                       –

fusy                                         vousy

futro                                         zárubeň, potrava, také podšívka kabátu apod.

futrovat                                     krmit

fynt                                          dřevěný klín

 

G

gabat                                       sahat

gabzdyl                                    –

gajdovat                                   lomcovat

galatky                                     kalhotky

galaty                                      kalhoty

galgan                                      lotr, mizera, z něm. „galgen“ – šibenice

ganc                                        úplně, zcela

ganěk                                      přístavek, komora

garbovňa                                  nádoba na hašení vápna

gauč                                        divan

gaučovka                                  typizovaný obraz nad sedací soupravou v havířských paneláko-

vých domácnostech v době normalizace. Patřilo k ní leskymo na

sedačce a obytná stěna s televizorem a křišťálem

gatě                                         kalhoty

gaťky                                       kalhotky

gavlas                                      –

gebeno                                     dluh. „Na gebeno ti nedam už ani lyka“ – na dluh ti už nedám

ani hlt – věta z dialogu v hospodě mezi hostinským a chudákem

geltag                                      výplatní den, z něm.

geštenk                                               žlab do nízkých slojí

gibas                                       –

gibky                                       rtuťovitý, čilý, neposedný. „Na svoje roky je eště gibky“ – na

svůj věk je ještě čilý.

giglat se                                   viklat se, „vygiglany“ – rozviklaný, nestabilní

gichnut                                     spadnout, např. do vody. Minulý čas „gichnul“,ale „ona gichla“

gizd                                         neřád, grázl

glabazňa                                  –

glajcha                                     konec hrubé stavby, což se poznalo podle májky na krovu

glajza                                       kolej ( z něm. )

glancovat                                  čistit

globin                                       krém na boty, zlidovělá značka krému

graca, gracka                           škrabka, nástroj na čištění děr před střelbou na šachtě

grajfnut                                     hryznout, kousnout

gramlavy                                  nešikovný, nemotorný, neohrabaný

granban                                    kolejový jeřáb

grcat                                        zvracet

gretla                                       věneček vlasů

grochol                                     –

grotek                                      dřevěný klín, odřezek

gruch                                       vesničan, balík

gruchnut                                   spadnout (např. do vody)

grundštreka                              hlavní chodba na dole

grunt                                        statek

gryfny                                      hezký, pěkný, sličný

gumak                                     holínka

guňka                                      –

guňka                                      houně, deka

gurtbant                                   gumový dopravní pás

guvno                                       výkal

guvňoř                                      bezvýznamný člověk

 

 

H

 

hacka                                       velký šátek

hafera                                      borůvka

hajer                                        kvalifikovaný havíř, pracující u pilíře, při ražení chodeb apod.

Má stejný základ, jako havíř ( viz. )

hajcman                                   železná výztuž

hajcovat                                   topit, také hořet. „On hajcuje“ – má horečku.

halda                                       základní krajinotvorný prvek v Ostravě, skládka hlušiny,

ale také strusky z ostravských hutí. V Ostravě jich bylo na 50

v různém stadiu, většinou ale v nich docházelo k samovznícení

a pak byly teplé a stoupaly z nich dýmy a kouře různých barev

a zápachu. Na haldu se chodilo sbírat uhlí, protože ho tam bylo

vždy dost. Na struskové haldy se zase chodilo sbírat železo a také struska.Původně německé slovo „halde“ – odval, které již dávno zdomácnělo. Haldy měly i svá jména – např. Ema, Lecijan, Čer- nisko, Centrálka apod.Souborně se haldám říkalo Ostravské Karpaty.

haluzař                                     klikař, ten,kdo má štěstí

hamovat                                   brzdit

hamovat se                               držet se zpátky

harenda                                    nálevna, výčep

harešt                                      vězení, z angl. „arrest“ – zatknout, vazba

harky                                       zemědělské brány

hašpla                                      vrátek

hašplik                                     malý vrátek

hašplař                                     vrátkař na šachtě, obsluha vrátku

haštabiga                                 čahoun, vytáhlý člověk

haubina                        druh těžké sbíječky

havirňa                                     šachta, porub

haviř                                         horník, z něm. „houwer“, z čehož vzniklo staročeské „havéř“

hebama                                    porodní asistentka

hebel                                       páčidlo

heblo                                       nešikovná věc, předmět nebo konstrukce

hemon                                     strážník, výraz ze přelomu 19. a 20. století

hena                                        tam

herudek                                    –

hev, hevaj                                 zde, sem

hever                                        sochor, z něm. „heber“

hlista                                       červ, žížala

hlub                                         košťál

Hlubina                                    jáma ve Františkově údolí, fungovala 1852 – 1991

hlupota                                     blbost, hloupost, pitomost

hlušina                                     kamení v uhlí

hnojačka                                  močůvka

hobel                                       hoblík

holcvol                                     dřevitá vlna

holender                                   šroubení

holšpanek                                obojek na psa

horat                                        hořet

hospodarka                              hospodářství

hozntregy                                 šle, kšandy ( z něm. )

hrabky                                     kosa s hrabicí

hrotek                                      džber, nádoba na dojení

hryzt                                        kousat. „To ja už budu hlinu hryzt“ – to už budu po smrti.

Též „ponožka mě hryze“.

hudlok                                      kuchyňský váleček

huknut                                     slovně udeřit na někoho

humno                                     mlat

huncmut                                   hňup

hunt                                         důlní vozík

huntštoser                                plnič vozíků, vozač

hupcuk                                     řetězový zvedák, hever

hura                                         půda u domu

hurtak                                      skrblík, lakomec

hury bury                                  úsloví ve smyslu „nevadí, nic se neděje“. „Ale hury bury, jaksik

bylo, jaksik bude“.

huštačka                                  houpačka

huštat                                      houpat, též ve smyslu bulíkovat

 

CH

 

chabi                                       porost

chachar                                    uličník, lotr

chaper                                     prvorepublikový náhončí do obchodů

chlampat                                  pít přes míru

chlastpartyja                             skupina lidí, kteří si rádi vypijí

chebz                                      šeřík

chechlat                                   manipulovat s něčím, „vychechlany“ – vykotlaný,vyviklaný

chlopek                                    menší pán

chlustat, chlustnut                    šplouchat. „Zchlustany“ – pocákaný, obhozený, např.vodou

z kaluže

chodit po ptaňu                         žebrat

choleva                                    –

choť                                         i když, přesto. „Mam ho rada, choť je baran“ – mám ho ráda,

i když je trochu blbej…“

chrast                                      zelný list

chrobalivy                                 červivý, prolezlý červy

chroboček                                malý panák

chrobok                                    brouk, chrobák

chromat                                   kulhat

chrpaslik                                  modrý trpaslík.Genetický původ nejasný.

chudy                                      hubený. „Chudy jak lunt“ – hubený jako tříska. Též se užívá

ve spojení s masem – „chude maso“ – libové

chuchnut                                  dýchnout

chuj                                         mužský pohl.orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ – zblb-

nout, zhloupnout.

chujovina                                  hloupost, blbost

chumaj                                     hňup

chvalidupa                                ten, kdo se naparuje

chvant                                      fracek, fakan. „Pohlidej mi ty chvanty“ – dej mi pozor na děti

chvistek                                   malý vzrůstem

chytnut                                    chytit, lapit

 

 

I

i                                              aji

icky                                         pejzy

Impik                                       hotel Imperiál, postaven v roce 1903

ingust                                      inkoust

ingustova tužka                         inkoustová tužka, která se musela slinit, aby vůbec psala

inši                                          jinačí

interes                                     úrok

iskerka                                     sedmikráska

ist                                            jít

isto                                          jistě, určitě

 

J

 

jabko                                       jablko, čéška

jalovina                                     hlušina

japala                                       chlubílek

japat se                                    chlubit se, naparovat se

jaščet                                      ječet, křičet

java                                          malá lehká sbíječka, podle motocyklu Jawa

ježek                                       závaží na probíjení pece

Jindra                                       jáma Jindřich, původně „Jáma 10“, otevřená v roce 1846.

Dnes součást hornického muzea.

joch                                         já

joch                                         polní míra, 3 měřice

Juzek                                       křestní jméno odvozené od Josefa, přeneseně Polák

 

K

 

kabela                                      hromadný sex  („na kabelu“)

kačena                                     plynový ventil na huti

kačok                                      malý rybník

kader                                       kádr. Spojení „to je dělnicky kader“ obvykle za komunismu

znamenalo, že jde o pitomce, bývalého dělníka, nyní zastáva-

jícího vyšší funkci. Autoritu samozřejmě u podřízených nemohl

mít.

kadlubek                                  ptačí budka

kafabel                                     člověk, který se nešikovně staví k práci

kaj                                           kde

kajco                                       leccos, kdeco

kajkery                                     kdokoliv, kdejaký

kajtež                                      kdepak

kakoč                                      nočník

kalander                                   zábradlí

kalenica                                   strmá střecha

kalfas                                       zednická nádoba ze dřeva a s držadly

kaličit                                       ubližovat, poznamenat fyzicky. „Dokaličeny“- dodělaný, zbitý

Kalivoda                                   –

kalňačka                                  kalná, špinavá voda

kamyček                                  kamenná tužka, jíž se psalo na břidlicové tabulky

kanafas                                    strop na šachtě, tvořený břidlicí

kanthol                                     hranol, z něm. „kantholz“

kantovat                                   rovnat, lícovat

kantovat se                               odklidit se.“Kantuj se mi z cesty“.

kapa                                        hornická přilba

kapela                                      kapavka

kapica                                      kožená obšívka cepu

kapsla                                      zápalka, výbuška

kapslovňa                                 výdejna rozbušek na šachtě

Karolina                                   koksovna v centru Ostravy s vlastní jámou stejného jména.

Byla první koksovnou v Ostravě a fungovala v letech 1858 –

1984. Od ní vedla lanová dráha nad Černou loukou a Ostra-

vicí na Slezskou ostravu. Jáma Karolina byla vůbec první

šachtou v Ostravě i revíru, otevřena byla v roce 1842.

kary                                         kolečka

kasarňa                                    závodní ubytovna bídné kvality

kaslik                                       skříňka, přihrádka, nádoba na uhlí, poštovní schránka

kašňař                                     havíř, který stavěl z hlušiny a odpadového dřeva „kašny“-

masívní podpěry stropu. Též „pecyňař“

kaval                                        krajíc chleba

kelerub                                     kedluben

kelner, kelnerka                        číšník, číšnice

kelňa                                       zednická lžíce

kery                                         který

kfitko                                       květina

kiča                                         květenství, též trs

kičmer                                     –

kijonka                                     –

kilverk                                      chladící věž ( z něm. )

kinol                                        velký nos

kipat                                        bryndat, „zkipany jak sviňa“

kirfira                                       předák na šachtě, z něm. „verkehrsführer“

kisločka                                   kyselá, nechutná tekutina nebo pokrm

kisly                                        kyselý

kisňa                                       bedna, též fotbalová branka, tramvaj

kitla                                         kabát hornické uniformy

kladka                                      visací zámek

klamerka                                  kolíček na prádlo

klanica                                     dlouhá tyč, používaná na stažení fůry sena nebo slámy

klaničak                                   důlní vozík bez výklopné koliby

klapetek                                   kus dřeva, polínko, při řezání se odklápí

klebety                                     pomluvy, drby

klej                                          klíh

klema                                      svorka, z něm. „klemme“

klempirovat                               lavírovat

klepač                                      konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo

dětských her a schůzek. „Byl šefem na klepaču“ je ekvivalent

českého „ ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“

klepetař                                    orchestrion, hrací skříň

kletka                                      klícka

klimša                                      –

klobučky                                  svlačec

klopota                                     potíž, problém ( z polštiny)

klučka                                      okenní nebo dveřní klika, klička u bruslí kolumbusek

kludit se                                   vést se. „Kludili se jak moja z mojim“ – vedli se jako man-

želé

klufta                                       porucha v uhelné sloji

kluk                                         bramborový klíček

klunker                                     nepotřebná věc

klunkerpartyja                           parta starých, vysloužilých havířů, provádějících pomocné

práce

knajtek                                     malý postavou

kobzol (a)                                 brambor

kobzolanka                               bramboračka

kobzolisko                                brambořiště

kocur                                       kocour, kocovina

kokila                                       nádoba na tavené železo nebo ocel

kokot                                       kohout, ze slovenštiny

kokoti galaty                             kosatce

kolera                                      nadávka, obyčejně ve spojení „kolera jasna“

kolesa                                      kočár

kolonyja                                   hornická osada, v 19. a 20. století rozšířený způsob bydlení

havířů a hutníků

kolotoč                                     systém směn v nepřetržitých provozech, vždy po dvou dnech,

2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční, 2 dny volno. Ubíje-

jící koloběh.

komando                                  karetní hra

Komarek                                  legendární ostravská dřevěná tramvaj ze Ščučí v Hrabové do Hlučína, ale v průběhu času měla i jiné trasy. Začínala v roce

1930 jako parní tramvaj, později došlo k elektrifikaci tratě.

komiňař                                    kominík

končiny                                    masopust

konik                                       luční kobylka

konvert                                     obálka, též kuvert

kopačka                                   motyka, od slova „kopat“, tedy způsobu použití nástroje. Ale

také fotbalová obuv.

kopidol                                     hrobník

kopňa                                      stropnice

korb                                         vývratná část důlního vozíku, z něm.“korb“ – koš

korkoťunk                                 vývrtka, vytahovač korku z láhve

korytka                                    místo v Dolní oblasti na levém břehu Ostravice, v němž do řeky

přitékala korytem teplá voda z vítkovických chladicích věží. Oblíbené místo mládeže ke koupání.

kosisko                                    kosiště

kostka                                     pecka v ovoci, také kotník

kot                                           kocour

Kotas                                       příjmení, ale též lidový název Ostravského zimního stadionu

Josefa Kotase ( ostravský komunistický primátor ). Stadion

byl prvním zastřešeným kluzištěm  u nás, s unikátní čtyřsloupo-

vou konstrukcí. Po dokončení Paláce kultury a sportu v roce

1986 jeho význam klesal, a v roce 2003 byl stržen.

Kotek                                       –

koval                                        kovář

kozi dech                                 moped, název zřejmě vznikl z dýchavičné práce motoru

kožuch                                     škraloup ve mléce

kozidlo                                     totéž, co heblo, nešikovné zařízení

krabaty                                    svraštělý. „Měl pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.“-

měl vrásčitou tvář.

kragel                                      límec

krajc                                        podpěra, která nestojí v páru

krajzak                                     Krajský soud v Ostravě

kramflek                                   podpatek

kramy                                      menstruace

krancetla                                  nemocenská, z něm. „krankzettel“ – nemocenský lístek

krankfoter                                 zdravotník

kravatel                                    límec.“Porval ho za kravatel“ – chytil ho za límec

kreplik                                      kobliha

kret                                          krtek

krmaš                                      hody, posvícení

kropelka                                   kapka, malá odlivka

krpaty                                      zakrslý

krumpolec                                trámek na zavěšení zabitého vepře

krutipysk                                  nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechut-

ností

krutit pradlo                              ždímat prádlo

krvavnik                        rostlina žebříček

kryka                                       hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka“ – byl hodně opilý

křak                                         keř

křaky                                       křoví

křesnik                                     kmotr

křidlica                                     střešní krytina

křyvat                                       kulhat, chodit nakřivo

kširy                                        koňský postroj

kuckat                                     kašlat

kudlačka                                  angrešt

kudlit                                       tahat za vlasy

kula                                         hlava, „Měl v kuli“ – měl pod čepicí. „Mluvil z kule“ –

hovořil spatra.

kulat se                                               válet se

kulec                                       kulečník

kulich                                       sýček

kulik                                        sloup, kůl v plotě

kupak                                      bazén, koupaliště

kupel                                       koupelna, sprchy

kupelketa                                 řetězová spojka

kura                                         slepice

kurafaja                        neurčitá nadávka, citoslovce

kurbinek                                   pochva na brousek

kurdybele                                  lehčí nadávka

kurent                                      švabach

Kuři rynek                                náměstí v centru Ostravy, též Jiráskovo. Konaly se na něm trhy

s drůbeží, odtud jméno. Úplně první název byl „Na starém pivo-

vařisku“, protože v místě byl pivovar, pak také „Náměstí císaře

Franze Josefa“. Významná secesní architektura.

Kuřynec                                               slepičí výkal

kušček                                     kousek

kutek                                       –

kutle                                        dršťky

kuzňa                                      kovárna ( patrně z ruštiny )

kvacle                                      chumáč, trs ovoce

kvak                                         krmná řepa, tuřín, též „to je ale kvak“ – to je ale pitomec.

kvant                                        velký kus horniny

kvap                                         pápěří

kvartyrnik                                 nájemník

kvit                                          alkohol, pálenka

kvitpumpa                                 opilec, notorik

kybel                                       kbelík, džber. „Kybluj se dodom!“ – mazej domů !

kyblař                                      pomocný dělník na šachtě, kdysi nosící kbelíky s výkaly

kyjok                                       klacek

kylof                                         špičák, hornický krompáč, kdysi jej musel ve zmenšené podobě nosit každý revírník. V minulosti základní nástroj havíře.

kyrkoška                                  suk ve dřevě

kyška                                      kyselé mléko

 

L

 

labovat                                     chodit za školu

lajer                                         flašinet, kolovrátek. „Jela ji huba jak lajer“ – rychle mluvila

lajsnut se                                 dovolit si

lajtung                                      vedení, též potrubí, z něm. „leitung“

lakatoš                                     lesní kolový traktor, název vznikl ze zkratky LKT

lalka                                        panenka ( z polštiny )

lampovňa                                  lampovna, lampárna – místnost, kde se skladují a opravují

důlní lampy

lancuch                                    řetěz ( pro změnu z maďarštiny – lanc je maďarsky řetěz, známý

je Lanchít – řetězový most přes Dunaj v Budapešti )

lanštok                                     hůl, kterou se pěchuje nálož do díry, z něm. „landstock“

lapnut (se)                                chytit

lata                                          záplata

latarňa                                      lucerna, asi z latinského „laterna“ – svítilna, lampa

latka                                        květináč

lauby                                       loubí, podloubí. Ulice „Pod laubami“ vedla do roku 1963, kdy

byly měšťanské domy s podloubími zbořeny, od ostravského

muzea k Domu potravin. Pod laubami bylo velké množství ho-

spod, harend v pravém smyslu toho slova, a také veřejných domů.

Asi nejznámější hospodou byl „Štrasman“, pak „U zlamane kry-

ky“, „Pod nožami“, „U špinave vesty“, „Haberfeld“…Ale byly

tam i obchody – např. „Blokša“ ,kde se prodávaly látky a oděvy.

le                                             hele

ledvoň                                      –

le o                                          podívej. „Le o, kura !“ Podívej, slepice!

ledva                                        sotva

leknica                                     spodní sukně

lerhajer                                     mladší havíř, z něm. „lehrhäuer“

ležak                                       vodorovná sloj na dole

lina                                          lano, z polštiny

linioř                                        pravítko

Liščina                                     osada, část Muglinova

liščit, lisknut                             dát políček

loga                                         balvan v hornickém slangu, zvláště nebezpečné byly logy ve

stropě chodeb, odkud se nečekaně uvolňovaly a znamenaly

pro havíře velké nebezpečí

loch                                         vězení

lokalka                                     tramvaj

lopat                                        pít přes míru

lopatove tango                          dřina s lopatou na šachtě, kdy se nedalo pracovat jinak, než

vytěženou forotu ručně naložit do vozíků nebo na pás

lora                                          důlní vozík

ložit se                                     vsadit se

lucerka                                     vojtěška

ludra                                        děvka

ludračit                                     děvkařit

luchat                                      pršet, lít. Ale též „Luchlo mě tam aji z rukami“ – bylo tam tolik

vody, že když jsem stoupnul na dno,dosahovala nad vzpažené

ruce

lunty                                        šaty

lunzoch                                    souchotiny

lupanka                                    tenké prkno, odloupnuté z kulatiny

lupeň                                       –

lura                                          černá káva bez mléka, obecně nechutný nápoj

lutna                                        roura vzduchového potrubí na šachtě

lyčka                                       –

lyk                                           hlt, pravděpodobně z polykat – zkráceno na „lykat“ – lyk

lyžka                                       lžíce

 

 

M

 

macat                                      hmatat, ohmatávat. „Nemacej, bo nekupiš“ – nesahej, stejně

nekoupíš.

macat kury                               ohledávat slepice, zda mají vajíčka

mačka                                     omáčka

magacyn                                  skladiště

magerka                                   pokrývka hlavy z klobouku, jemuž se odstřihne střecha

magnusek                                –

majiček                                    pampeliška

makšajder                                důlní měřič

mamatata                                 neobratný havíř

mandok                                    –

mantel                                     kabát

maras                                      bahno, kal, ale též nepořádek v obecném  smyslu. „Na obci je

maras“ – na magistrátě je chaos, bordel.

markotny                                  být nesvůj,zdrchaný

markovňa                                 místnost, kde se vydávají horníkům známky

marovňa                                   márnice

maryna                                    děvka, prostitutka

masař                                      řezník

masuvka                                  zavařovačka na maso

mašinky                                   zápalky, sirky

maštal                                     stáj

meškat                                    bydlet ( z polštiny )

metla                                       smeták, koště. Též se používá „to je metla“o promiskuitních

ženách

Mexyko                                               část Muglinova

měšťanka                                 6.-9.třída základní školy

mět fraj                                    mít volno

migat                                       upalovat – „Migej dodom!“ – upaluj domů !

miglanc                                    podšívka, čtverák

Mistek                                     část dvojměstí Frýdek-Místek. Slovo má původ v němčině

( „mist“ a „eck“ ), tedy kout, kam se dává smetí nebo hnůj.

mišat                                       míchat

mišat se                                   plést se do něčeho

mišek                                      váček na tabák

miškoř                                     zvěroklestič

mišung                                     směs

mitel                                        proplástek, pás hlušiny v uhlí

mitloch                                     zesilující střední podpěra

mjaga                                      patlanina, na valašskomeziříčsku „mňága“

mjarka                                     primitivní měřidlo, viz „špermaz“

MKM                                       Miskova komplexní metoda – pracovní postup, který v roce

1950 zavedl předák Miska. Metoda spočívala v tom, že každá

úderka dokončila celý pracovní cyklus a tím došlo během 24

hodin k trojnásobku těžby. Miska byl prvním z hrdinů socia-

listické práce. Tímto titulem se komunistický režim snažil od-

vděčit průkopníkům a rekordmanům práce.

mlet                                         mlít, „mlela na pysku, hubě“ – jela jí vyřídilka

mlet na hubě,pysku                   držkovat

mličok                                      mladý, málo zkušený horník, též „ušok“

montogomerak                          baloňák, podle generála Montgomeryho, jednoho z hlavních

velitelů invaze spojenců do Normandie v roce 1944, který bez

svého pláště nedal ani ránu

morgoš                                    Rom

morovy                                     veliký, obrovský

motloch                                               –

motovidlo                                  nemotora, slovo snad vzniklo spojením výrazů „ motal se, bo

ho měl jak vidle“ – vrávoral, protože byl silně opilý

mrvit                                        kazit

mudrak                                    chytrák

muf                                          rukávník

mur                                          zeď

muroň                                      –

murovat                        zdít

muterka                                   matice

mycka                                     čepice, z něm.“mütze“

 

N

 

nabalbaba                                proutník, děvkař

nabijak                                     hůl, kterou se láduje střelivo a ucpávka do díry

nabity                                      ožralý

nadul                                       dolů

na knižku                                 na dluh

nale                                         ale

na oklep                                   obutý na boso

napočnut                                  načít

na pole                                     ven

naprotivo                                  proti, naproti

napřejmo                                  napříč

naražač                                    narážeč na šachtě, naráží vozíky do těžní klece

narvany                        opilý

narvane                        plno ( např. vyprodaný stadión, představení )

nejprem                                    nejprve

nech                                        ať

nělza                                       nelze

neobadany                               nejasný, neprozkoumaný

nerky                                       ledviny ( z polštiny )

neskajši                                   dnešní

norak                                       krocan

Nova radnica                             dokončena v roce 1930 ve snaze vytvořit nové městské cen-

trum. Dominanta Ostravy a sídlo magistrátu.

nožice                                      nůžky

nyt                                           pitomec, čili blbý jako nýt

 

O

obecnisko                                obecní pozemek

obervy                                      obočí

obracak                                    pluh

obsryvat se                               párat se s něčím

obzajt                                      zašpičatění dřevěného kůlu, z něm.

odbit babu                                odloudit někomu děvče, manželku, také „odbit kunčofty“ –

odlákat zákazníky

Oderka                                     starý důl na břehu Odry

odpust                                     pouť, původně se i na poutích prodávaly církevní odpustky

Odra                                        jeden z evropských veletoků, protékající městem Ostravou

odvozač                                   havíř, který odvážel z porubu plné vozíky

ohnica                                      řepka olejná

ohrabčak                                  koš na ohrabky

ohrabula                                   dělnice na prádle, třídírně uhlí, též ohrabovačka

okladinka                                 střenka nože

oklukem                                   oklikou

okminit                                     podvést, z polštiny

olačka                                      prezervativ

olšina                                       les s převahou olše, lesní porost břehů Ostravice i Odry

olupane                        glans penis

OMBS                                     Osada mladých budovatelů socialismu – shluk přízemních

dřevěných baráků ve Vratimově. Osada sloužila jako uby-

tovna brigádníků při stavbě Nové huti ( NHKG ) v 50. le-

tech 20. století

opalka                                      mělký koš

opučoř                                     haldař, člověk, sbírající na haldě uhlí, původ od opuky, kamene,

který bylo nutno od uhlí oddělit

orgel                                        řada stojek, stojkořadí, připomínající píšťaly u varhan

oringle                                      náušnice ( z němčiny )

ornodla                                     vlásenka

oselka                                      brousek na kosu

osina                                       štětina

osti                                          bodlák

Ostravica                                  hlavní řeka regionu, pravostranný přítok Odry

ostropec                                   sušák sena ( ze slovenštiny )

osypky                                     spalničky

oškrabinky                               slupky z brambor

oškvary                                    škvára, také nedostatečně prohořelé uhlí

oto                                           zde, tady

otrusinky                                  drobty, též odrobinky

otrut                                         otrávit

otrut chroboka                          vypít si (doslova otrávit brouka)

ozabat                                     zábst

 

P

paček                                      sáček

pačerky                                               odřeniny na výstupcích páteře

padol                                       smetiště, obyčejně nějaká rokle, kam se sypalo smetí a odklá-

daly nepotřebné věci

pacholek                                  pneumatická podpěra vrtačky na šachtě

pajadlo                                     opora stropu na šachtě, která zůstává v závalu, obecně nešikovná věc

pajner                                      vzpěrný sloup na huti

pajonk                                      dílec ke spojování hadic, podobá se pavouku

pajšel                                       plíce

pajtaš                                      šašek, směšná figurka

pakel                                       balík

Pakus                                      zkratka pro Palác kultury a sportu, stojící ve Vítkovicích

od roku 1986. Postavily jej Vítkovické železárny Klementa

Gottwalda z iniciativy jejich ředitele Rudolfa Pešky, který

stavbu provedl načerno. Oficiálně se akce jmenovala „Re-

konstrukce Ocelářské ulice“. Podobně naproti stojící hala

Ledňáček vyrostla jako „Mrazírna zeleniny VŽKG“. Palác za

dobu své existence hostil řadu mistrovství světa a Evropy,

zápasů Davisova poháru i kulturních akcí. Je domovem hoke-

jistů Vítkovic.

pala                                         hlava

palestra                                    dětský výraz pro tenisovou nebo pingpongovou raketu

palnik                                       rozbuška, iniciátor

paloň                                       pohlavár, nadřízený, funkcionář, též tvrdohlavý člověk

pantok                                     velká sekera

partyja                                     chasa, skupina kamarádů. Přesný překlad se těžko hledá, slovo

se používá zejména v neurčitém významu o skupině, která cosi

dělá společně. „Partyja chodi na fotbal“. „Partyja byla naprana.“

paru                                         několik, pár

paryzol                                     deštník

paskuda                                   pamlsek ( z polštiny )

paskudny                                 mlsný

patyk                                       klacek, větev, též tisícovka. „Stoji to pět patyku“ – stojí to pět

tisíc

pauk                                        pavouk

pazura                                     ruka

pazury                                     prsty. „Piznul ho přes pazury“ – klepnul ho přes prsty.

pecek                                      kamínka

pecynek                                   kulatý chléb

pecyňař                                    viz kašňař, stavěl masívní podpěry stropu na šachtě

pelcak                                      kolík na utahování povřísel

peň                                          špalek na štípání dříví

perpentykel                              kyvadlo hodin, nepokoj

pesek                                      psík

pěčka                                      křížala

pěčoky                                     pečené brambory

pěrdolit                                     plkat, vymýšlet si

pěrun                                       dareba, též obdivně ve smyslu borec. „Wiecek, to byl ve vapně

pěrun !“ – Wiecek byl v šestnáctce velice nebezpečný.

pětruška                                   petržel

pidlaty                                      nešikovný

pijok                                        krk, také opilec

pijus                                        notorik

pik                                           sbíječka

pikol                                        kylof na Karvinsku

pinzel                                       štětec

piplat se s čimsi                                   příliš se něčemu věnovat

pisanka                                    sešit

pisat                                        psát

piskura                                     rejsek

pitka                                         vagina

pizda                                       hlupačka, nána

piznut                                      udeřit, praštit

plachta                                     prostěradlo

plajger                                      ventil

plantat ( se )                             motat se, vrávorat.“zplantany“ – pomýlený, zhlouplý

plantala                                    popleta

plaskaty                                   plochý

plaskura                                   čutora

plaščak                                    plochý kámen

plaščina                                   kulatina, rozřezaná podélně na půl

platoňak                                   plochý vůz

plecovnik                                  pečivo s klobásou

plenič                                       havíř, který likviduje výdřevu, aby sloj mohla být zavalena,

též „zavalovač“

pleskat                                     tleskat

plevňa                                      náprsní kapsa

plezmera                                  podřadná karta

pliskyř                                      puchýř

plkač                                       ironická přezdívka prvních automobilů

ploskonka                                –

plotkoř                                     žvanil

plotovina                                   podřadný alkohol,blbost, hloupost

plukat                                      vyplachovat

plytky                                      mělký, nehluboký, třeba talíř

pňuvka                                     štípací sekera

počva                                       dno důlní chodby

podhaz                                     bastard

podhrdli                        ovar

podtěp                                     bastard

podobat se                               líbit se

podobenka                               fotografie

podorovat                                 podmítat

pohlupavy                                 přiblblý

pohrabač                                  cestář

pochodit  odkajsi                       pocházet odněkud

pochranit                                  uklidit

pojčat se                                  půjčit si

pokřiva                                     kopřiva

polenter                                    karbaník

policajt                                     váleček, zabraňující sjetí dopravního pásu na stranu

polivak                                     horník, který postřikuje uhlí v místech, kde se drží plyny.

Polsky dum                              kulturní centrum polských podnikatelů v Ostravě, postavené

koncem 19. století a slavnostně otevřené v září 1900. Dnes

slouží jako hotel i místo různých společenských akcí.

polovnik                                    žito s ječmenem ( asi půl na půl )

pomahat se kajsi                      snažit se někam dostat. „Radši sem se z hospody pomahal do-

dom“ – raději jsem šel domů.

pomyje                                    špína po mytí nádobí

ponevirat se                              bloumat

popity                                      opilý

porubna                                    porubní stěna na šachtě

porvat                                       chytit, vzít

poval                                        strop

pozadek                                   odpadové obilí

požnuty                                               posekaný

pradlo                                      oddělení na šachtě, kde se uhlí, jedoucího na páse, vybírala

hlušina, kamení. Zpravidla na pradle pracovaly ženy havířů,

protože to byla vyčerpávající a nevděčná práce.

Prajzka                                    Hlučínsko

prat sněhem                             sněžit

pravit                                        říci

prdelanka                                 zabijačková polévka s krví a kroupami

prezvuřt                        tlačenka

prošustrovat                              zbytečně utratit

předupat cosik                          prošvihnout, ztratit něco

přejebat cosik                           prohrát něco

překop                                     důlní dílo, ražené v kamení

přemřet                                    nachladit se. „Na polu akurat přemřeš“ – venku se akorát

nachladíš.

připity                                      podnapilý

přistavna šichta                         placená směna navíc

psi jazyček                               jitrocel

psut                                         kazit, „zepsut“ – pokazit se, „zepsut kohosi“ – vynadat někomu

pšonka                                     Polák

pucovňa                                   čistírna lamp na šachtě

pucvol                                      čistící bavlna ( z němčiny )

puček                                      tlouk, jímž se tluče máslo. „Maš se jak puček v masle“ – daří se

výborně.

pučeni břucha                           žaludeční nevolnost, nadýmání

pučina                                      stropní deska

pučit                                        mačkat

pučok                                      nízká sloj na šachtě

pudlica                                     popelnice

pudlo, pudelko                          konzerva, schránka s víčkem

pucheřina                                 měchýř

pukel                                       hrb, hrbáč, také výstupek v hornině

puketa                                     kytice

pulc                                         provizorní vzpěra

pulka                                       malá sklenička

pušťat                                      pouštět

pysk                                        obličej, ret

 

R

 

rabovat                                     rubat uhlí.“Vyrabovat předek“ – vybrat čelo chodby

rabunk                                     porub, rubání, také plenění.Ovšem i výsledek rabování.

Z něm. „raubung“

radyjonka                                 baret

rachovat                                   počítat. „Zrachuj mi to !“- pokyn číšnikovi.

rajznagel                                  připínáček

rakva                                        povrchový zásobník uhlí

rapel                                        vztek, dopal. „Chytnul ho rapel“ – začal běsnit

reducer                                    převod mezi hadicemi, redukce

respa                                       odbočka z hlavní chodby na dole, obyčejně vedena nikoliv kol-

mo, ale pod úhlem, aby se v ní mohly položit koleje, také ale

tzv. dveřej – dvě svislé stojky a stropnice

rež                                           žito

ringišpil                                    kolotoč

roba                                         žena, manželka

robit                                         pracovat, dělat

rolmops                                    zavináč

rovňak                                      vrstevník

rožnut                                      rozsvítit

rubisko                                     paseka

ručby                                       zkomolený klukovský název rugby

ručka                                       držadlo

rulka                                        trubka

rulkař                                       důlní zámečník, který pečuje o vzduchovodní potrubí

rundajz                                     drát do betonu

runtavina                                   hnis

rušat                                        kynout

rušat se                                   hýbat se

rušavy                                      pohyblivý

Rydgers                                   známá ostravská chemička Rütgers v Zábřehu

rybarka                                    racek

rybi očko                                  pomněnka

rybizle                                      rybíz

rygel                                        svlak, vodorovný trámek plotu

rychtovat se                              chystat se. „Ja tě zrychtuju!“ – spravím ti fasádu. „Cosik zrychto-

vat jak sviňa plot“ – něco totálně pokazit.

rychtyk                                    pořádek

ryna                                         okap

rynek                                       náměstí

ryňoř                                        havíř, který překládá žlaby nebo přepravníky

rypala                                      provokatér, popichovač

Ryx                                         RIX byl nejstarší obchodní dům v Ostravě. Původně stál na rohu

dnešní ulice 28.října a Puchmajerovy a prodávat se začalo v roce

1902. Později  se musel přestěhovat přes ulici a proto majitel

postavil moderní budovu ze skla a ocele. V roce 1944 byl zničen

při bombardování Ostravy. Na původním místě ( dnes redakce

MFDnes ) vznikl Grandhotel a v roce 1927 byl přestavěn na

Grandautomat, což byl první bufet v americkém stylu ve městě.

 

Ř

 

řbet                                          hřbet

řeziny                                      piliny

řnut                                          bít, řezat,rychle jet. „Řnul to po dvuch kolach“ – jel do zatáčky

jen po dvou kolech. Ale „vyřnut“ – vypít.

řygat                                        dávit, zvracet

S

sabatora                                   kožená brašna na nářadí

sabrovat                                   vybírat, vylovovat, čistit – z něm. „saubern“

sago                                        nahý. „Idu se kupat sago“ – jít do vody nahý

sako                                        síť ve volejbalu, tenise i nohejbalu

sakumpikum                             dohromady

Salajka                                    někdejší bar v hotelu Imperial

Santoska                                 populární kavárnička v dřívějším Domě potravin

sciply                                       zdechlý, chcíplý,být marod

separat                                    prádlo, provoz na šachtě, kde se uhlí odděluje od hlušiny

servet                                       ubrus

sfička                                       rampouch, svíčka

siholit                                       mžít

sirota                                       sirotek

skjelovat                                   bezcílně se pohybovat,chodit od ničeho k ničemu. „Neskjeluj

tu po baraku a běž cosik robit“ – nemotej se po domě a běž

něco dělat.

skoro                                       téměř, brzy

skura                                       kůže. „A včil přepijeme skuru, byl to fajny chlop“ – teď se na-

jeme na zdraví nebožtíka, byl to správný chlap.

skurka                                     chlebová kůrka

skury                                       kožené nákolenice na kalhotách horníků

slamjenka                                ošatka

slepec                                      ovád

slimpat                                     slintat, též pršet

slin                                          jíl

sliva                                         –

slivka                                       švestka, bluma, slivovice

slovena                                    panák obilí

Smetaňak                                lidový název pro Smetanovo náměstí. Původně to byl svinský

trh, z něhož vzniklo Antonínovo náměstí podle jámy Antonín,

která v místě stávala od roku 1840. Dnes na něm stojí Národní

divadlo moravskoslezské, postavené v letech 1906 – 1907, ale

nebylo tomu tak vždy, protože předtím bylo na místě koupa-

liště. V bývalé hasičské zbrojnici bylo až do roku 1937 studio

ostravského rozhasu.

smětat                                     pospíchat, jet rychle. „Smětal s tym, jak by to ukrad“ – ujížděl

s autem, jako by ho ukradl.

smolit                                      štvát, srát

smrkač                                    malý kluk

smyčit                                     nést

smykat se                                toulat se. „Děvucha se nam začla smykat“ – slečně se začala za-

palovat lýtka a začíná randit.

snopel                                      mladý, nezkušený pracovník na huti nebo šachtě

sosna                                      borovice

spichat se                                pospíchat

spluva                                      rána, pecka, tvář

spočivat                                   odpočívat

spodňaky                                 podvlékačky

spolem                                     společně, dohromady.

spustit                                     slevit

sputnik                                    přístroj na měření metanu, SŠ 2 – „sputnik šachťora“ ( z ruš.)

sračka                                     kolika, běhavka

stav                                         rybník

stělat                                       stlát

stiskat                                     tisknout. „Stislo mě“ – šel na mě infarkt

stojak                                      svislá nebo kolmá sloj na šachtě

stojka                                      svislá dřevěná podpěra na šachtě

stolař                                       truhlář

stolek                                      židle

stragula                                    minikára

strnisko                                               strniště

struha                                      potok, říčka, náhon

struhnut komusi                                    dát někomu pěstí

struček                                    stroužek česneku

struk                                        lusk

stružak                                    slamník

stryk                                        strejda

střapilata                                  vychloubačný člověk, podceňující v debatě ostatní

stukat                                      naříkat, stěžovat si

suka                                        fena

susek                                      přístodůlek

svěder                                      vrták, nebozez

svindura                                   špinavec

Sykorak                                   most přes Ostravici. Původně byl řetězový, postaven byl

v letech 1847-1851, měřil 132,2 metrů a široký byl 6,32 m.

Jenže 15.9.1885 se při pochodu roty hulánů nečekaně zřítil a tak byl nahrazen ocelovým mostem, který sloužil do roku 1912, a kdy byl přestavěn do dnešní podoby. Koncem dubna 1945 byl údajně zachráněn Milošem Sýkorou před vyhozením do povětří ustupu-

jícími nacisty, a tak most nese jeho jméno.

sypovina                                   látka na cíchy a polštáře

 

Š

 

šafla                                        lopata na uhlí, z něm. „schaukel“

šachtla                                     krabice, z něm.

šajber                                      machr, odborník

Šalamuna                                 jáma u Nám. republiky, jeden ze symbolů města. Šachta

byla v provozu v letech 1845 – 1974. V její blízkosti stával

v 50. letech minulého století stálý cirkus Beskyd s dřevěným

šapitó.

šalbach                                    spála

šalovat                                     stavět bednění

šalter                                       vypínač, z něm.

šaluvka                                    bednící deska

šamster                                   nápadník

šanovat se                                šetřit se

šarpat                                      lomcovat s něčím, strkat se

šaržira                                     sázecí tyč

šastnut                                    praštit

šaši                                         rákosí

ščerkotka                                 chrastítko

ščipit                                       štěpovat

ščipka                                      škvor

ščop                                        šťavel

Ščuči                                       část Hrabové, konečná legendární tramvaje Komárka

ščudlovina                                jetel, jetelina

ščuka                                      štika

ščuku skočit                             skočit do vody po hlavě

ščur                                         potkan

šestka                                     dvacetník

šiba                                         okenní tabule ( z něm. )

šibik                                        vertikální jáma mezi dvěma patry na šachtě

šibnut                                      posunout

šibly                                        posunutý, ujetý

šidlo                                        vážka, šídlo

Šidlovec                                   ostravská čtvrť u velké haldy

šifer                                         břidlice

šigut                                        –

šichta                                      směna

šichtovnica                               kniha záznamů o směnách

šifoner                                      skříň

šimelena                                  povidlová omáčka

šina                                         kolejnice

šitelryna                                   střásací žlab, z něm. „schütteln“

škarpa                                     příkop

šklak                                       vrstva uhlí, prostoupená kamenem

šklhat (se)                                klouzat (se)

škluta                                      deska špatné kvality

škubačky                                 dračky peří

šlachta                                     jatky

šlajdra                                      prak

šlajer                                       závoj

šlajfira                                      brusička. „Jela ji huba jak šlajfiře“ – měla rychlou vyřídilku

šlajfka                                      kravata

šlajfovat                                    brzdit

šlajs                                        brzda, z něm. „schleusse“

šlak                                         mrtvice

šlam                                        uhelný prach, laciné topivo v rodinných domcích. Bylo z něj

ohromné množství popela a špíny.

šlank                                       hubený

šlaušek                                    hadička

šlep                                         ženské šaty

šleper                                       pomocník havíře, obyčejně v minulosti jezdící s kolečky z rubá-

ní na třídu

šlosař                                      zámečník ( z něm. )

šluk                                         hlt ( z němčiny )

šlus                                         konec, utrum

šmarovat                                  jít, pochodovat

šmates                                    zpropitné

šmatlat                                    špatně chodit

šmatlok                                               kulhavec

šmelc                                      kovový odpad

šmigrust                                   pomlázka, Velikonoce

šmir                                         tuhé mazivo

šmirak                                     mazač strojů

šmizla                                      kravata. „Maš jazyk jak šmizlu“ – máš na něco chuť.

šnuptychel                               kapesník

šňurkař                                    slabčák, méněcenný soupeř. „Z takymi šňurkařami nemožeme

přehrat“.

šnytloch                                   pažitka

šodek                                      –

šol                                           klec na šachtě

šolichat                                    něčemu se věnovat jen povrchně.“Trochu to pošolichej a dobre“.

šopa                                        kůlna, dřevník

špachtla                                   stěrka ( z němčiny )

špajchle                                   dráty u kola

špajzezoda                               zažívací soda

špajzka                                    spižírna

špara                                       mezera

šparat                                      dloubat se v něčem, vrtat se v něčem

špermaz                                   primitivní měřidlo ze dvou latí, posunujících se po sobě

špic                                         oškrd, ocelový válec, zakončený hrotem

špilka                                       špejle

šporhelt                                    sporák

šprajc                                      výdřeva, která rozpíná, většinou se používá na stropě chodby

šprtnut                                     strčit

šprušla                                     příčel žebříku

špulka                                      cívka

špyrky                                     škvarky

šrajtofla                                    peněženka

šramač                                    pracovník se šramačkou, brázdič

šramat                                     pracovat se šramačkou

šraňk                                       prádelník, úkos zubů na pile

šraňky                                     závory

šraňkovat                                 vybírat při svatbě. Známí přes ulici natáhli řetěz a svatebčané,

jedoucí k obřadu, se museli vyplatit.

šraubštok                                 svěrák ( z němčiny )

šregem                                    napříč

šrubstak                                   trubkový svěrák

šrut                                          uhelný prach

štach                                       pražec

štacheta                                   plaňka v plotě

štajger                                     nejnižší důlní technik, technický dozor

štampyrla                                 číška, malý panák

štangla                                     tyčka, horní trubka u kola

štelař                                       regál

štelc                                        helma, z něm. „stelze“

štempel                                               stojka, svislá podpěra

štelovat                                    nastavovat, seřizovat ( „pošteluj mi motor u auta“ )

štepovat                                   látat

štěrkat                                     chrastit

štoček                                     na Karvinsku štajger ( viz )

štof                                          látka, textilie

štokyrla                                               židle bez opěradla

štolverk                                    bonbon karamel

štos                                         karetní hra – známější jako „moje teta, tvoje teta“

štozbol                                     nárazník, z něm.“stossbolle“

štrajch                                     vodorovné dno sloje

štrample                                   punčochové kalhoty

Štrasman                                 oblíbený hostinec v ulici Pod laubami, podnik pivovaru, který

měšťané prodali v roce 1841 podnikateli Strassmannovi a který

stával na dnešní Černé louce.

štreb                                        stěna větších rozměrů na šachtě

štreka                                      dráha, železnice

štrom                                       proud

štrudla                                     závin, štrůdl

štrycla                                     oválný bochník chleba

štrychnut                                  tence namazat

štrykovat                                  plést

štucel                                      rukávník

štus                                         uhelný pilíř

šťuřit se                                   smát se, pitvořit se

štych                                       steh, zdvih v kartách

štyl                                          násada, topůrko, z něm. „stiel“

šufan                                       naběračka

šuflada                                     zásuvka v prádelníku

šuchat                                     ohladit používáním („to se časem ošucha“)

šulanky                                    šišky ( u potravin )

šulat                                        válet

šulka                                       váleček, též dynamitová patrona

šulky                                       škubánky

šulverajn                                   školský spolek, z němčiny

šumny                                     hezký, pěkný

šupa                                        slupka

šury                                         křivý, nerovný

šus                                          střela – „letět jak šus“ – letět jako střela

šusbink                                    ochranná stříška havíře, aby na něj nepadalo těžené uhlí

šusman                                               střelec na šachtě

šuspajtel                                  střelený, praštěný člověk

šut                                           sypný komín na šachtě, též  sypa

švajser                                     svářeč ( z něm. )

švajsovat                                  svařovat

šveler                                       pražec

švencovat                                 chodit za školu

švic                                          frmol

švidrat                                      šilhat

Švidrnoch                                 –

švigerfoter                                 tchán

švigermuter                               tchyně

švrlak                                       kvedlačka

švung                                       fofr, rychlost

 

T

tacka                                       rendlík

tačky                                       kolečka

tačnik                                      mladý havíř, vozící na kolečkách – „tačkach“ uhlí

tajak                                        jako

targus                                      silný havíř, též „rvut“

tebel                                        příčka u žebříku

tegel                                        jílovec, místo v rubání, kde končí uhlí

telo                                          tolik

těpat                                        házet

ter                                           asfalt, dehet

terpapir                                    dehtovaný papír

tisnut                                       tlačit

Tivoli                                        název zábavního parku, postaveného na haldách na Černé louce

Tlolka                                       –

tnut                                          sekat, upalovat. „Tnul sem to 120“ – jel jsem stodvacítkou

tonlaga                                     úpadní chodba na šachtě

tragač                                      trakař

trampky                                   tenisky

travnica                                    loktuše

tresknut                                   praštit, uhodit, též praštět, pukat

tretuar                                      chodník ( z franc. )

troky                                        dřevěné necky, obyčejně z jasanu nebo topolu

trutizna                                    jed, otrava

trykoče                                    ribano, spodky a nátělník v jednom.

třa                                           třeba

třyda                                        důlní dílo, ražené v uhlí

tumel                                       chvat, spěch

tumlovat se                               spěchat. „Tumluju se dodom, bo je televiza“ – spěchám domů

k televizi.

tura                                          souprava pohyblivých žlabů na šachtě

tuž                                           tedy

tudy oto                                   zde, tady

tyka                                         tyč, kůl

tyštuch                                    ubrus

tytlok                                       neohrabaný havíř

 

U

u-ajz                                        účko, železná traverza ve tvaru „u“

ubekovat                                  poplakávat. „Neubekuj jak maly“ – neplač jako děcko.

ududanec                                 mladý, málo zkušený havíř, „ma eště dudy u nosa“

ulicha                                       silný liják

ulivak                                       bulač, také ten, komu se nechce pracovat

umbruch                                   systém chodeb kolem jámy, ochoz

umknut se                                uhnout, posunout se

upadnica                                  úpadní chodba na dole, také „tonlaga“

urviš                                         rváč, ten, kdo se rád porve

ušmurany                                 umazaný, ušpiněný

ušok                                        na šachtě mladý, nezkušený horník, též „mličok“

uvalit                                        praštit někoho

uvaleny                                    praštěný ve fyzickém i duševním smyslu

 

V

 

vachtař                                     hlídač

vajco                                        vejce

vaječina                                    míchaná vajíčka

valcverk                        válcovna

valit                                         bít

valit do sebe                             cpát se

valit za kymsi                           mít milostný zájem

varčet                                       plakat, brečet

Varhala                                    správně „Warenhalle“, což byla za 1.republiky podniková

prodejna Vítkovických železáren, ve které bylo o poznání

laciněji, než v okolních obchodech.

varyjot                                      blázen, idiot. „Je do ni varyjot“ – je do ní blázen.

vaserajch                                  mělký příkop na dole, járek pro odtok vody, též „vaserňa“

vaštrok                                     necky

včil                                           nyní, teď

veksle                                      výhybky ( z němčiny )

ventka                                      rybářský prut

vercajk                                     nářadí ( z němčiny )

vergel                                       špatně fungující stroj

vergle                                       kolotoče

verglovat                                   lomcovat

veronika                                   vagón na tekutou strusku

veseli                                       svatba

věterka, větruvka                       výdušná, větrná jáma

vidnit se                                   rozednívat se

vijačka                                     lopata na vátí obilí

vincek                                      malá kulatá kamínka

vinda                                        zařízení na zvedání břemen ( z něm. „winde“)

vinklak                                     nepohyblivé žlaby na šachtě, středem lomené

vint                                          závit

violeta                                      dámská vložka

vitelo                                        pokrmový tuk

vitkovjak                                   druh těžké sbíječky, vyrobené ve Vítkovicích

vkuřit kajsi                                vpadnout někam

vlečňak                                    vlečný vůz, jimiž byly ve špičce vybaveny autobusy. Jezdil oby-

čejně bez průvodčího, protože s ním jezdili téměř výhradně

majitelé síťových jízdenek.

voďanka                                   polévka

voli oko                                    blatouch

vozač                                       ten, kdo  kdysi na šachtě vozil uhlí

vpysk                                       hodně, mnoho. „Žradla tam bylo vpysk“.

Vratkař                                     obsluha vrátku na šachtě, též „hašplař“

vsušit                                       uhodit, praštit

vuzek                                       vozík

vybijokno                                  lump

vybihač                                    narážeč, který pracuje na povrchu šachty

vydavek                        drobné nazpět při nákupu

vyhryzak                                  klukovská hra se zavíracím nožem, poražený musel zuby vy-

táhnout – „vyhryzt“ – ze země kolík, který tam rafinovaně na-

tloukl vítěz.

vyhryzat                                   pomlouvat, ale i vyhrožovat

vyhryzek                                  teenager

vyhuk                                       vystrašenec

vyhukat                                    vystrašit. „Je vyhukany jak maly synek“.

vylegal                                     –

vylha                                        žluva

vymamlasit cosik                      vyvést něco, provést něco špatně

vymasta                                   čipera, darebák

vyminek                                   výměnek

vynaloha                                   výdaj

vyryvat                                     vyčítat, slovně útočit

vyškantovat                              slovně napadat

 

Z

 

zahlavek                                   polštář, místně též „zhlavek“

zakalec                                    sražená část chleba při kůrce

zaklechtat                                zasmažit ( polévku, guláš apod.)

zaprtek                                    zkažené vajíčko

zarabjat                                    vydělávat peníze

zaškvara                                  popichovač, provokatér

za ten čas                                mezitím, zatím

zavitka                                     svobodná matka

zbijok                                       sbíječka

zboži                                       obilí

zbrantovat se                            podebrat se ( o boláku )

zbuj                                         darebák, zbojník

zbruj                                        nářadí na šachtě

zbyčit                                      zdivočet

zbyvat se                                 hádat se, hašteřit se

Zdař buch !                               hornický pozdrav, německy „Glück auf !“

zdechlak                                  nebožtík, též líný člověk

zdeřit                                       utéct, uniknout

zdupat cosik                             zkazit něco

zdybat                                     utíkat

zebrat                                      vzít

zehřat                                      ohřát

zelina                                       nať

zengras                                    vlasec

zengruba                                  jímka na fekálie, senkrovna

zežvany                                   zválený, pomačkaný. „Maš sako zežvane jak z kravi řitě“.

zgabnut                                    sklapnout ( když něco nevyjde ). „Vsadil sem sportku, ale

zgablo mi“.

zgichany                                  pocintaný, pobryndaný

zgrbly                                      lakomý

zchrut se                                  pokazit se

zchujet                                     zblbnout

zima na pysku                          opar

zimny                                      studený

zjebat                                      seřvat

zkulany                                    zválený

zkurdupel                                 křivák, zmrd

zmola                                      výmol, rokle

zola                                         podrážka

zopět                                       dívat se upřeně, sledovat něco

zpomnět se                              vzpomenout si

zpuchela                                  tlouštík

ztamotela                                 odtamtud

zubrovat                                   silně pršet

zulc                                         aspik, rosol

zycflajš                                    schopnost vytrvale sedět a vsedě pracovat nebo se učit.“Baj

taky medik musi mět zycflajš, inač tu školu nezrobi.“

zycher                                     jistota, určitě

 

 

Ž

 

žakula                                      žákovská knížka

žbluchnut                                 spadnout do vody

žďorb                                       haraburdí

žduchnut                                  strčit, postrčit

železňak                                  železný hrnec

žengla                                      dratev

ženglovani                                šněrování

žerdka                                     tyč, bidlo, žerď

žerna                                       ruční mlýnek

žgol                                         malý vzrůstem, nedochůdče

žgraň                                       líce, tvář

žignut                                      píchnout

živica                                       pryskyřice

žniva                                        žně

Žofinka                                     „Žofiina huť“ byla součástí Vítkovických železáren a později

VŽKG. Provoz v letech 1873 – 1972.

žoch                                        hadr

žuchlat                                     žvýkat

žut                                           přežvykovat

 

 

Názvy ostravských čtvrtí a některé místní názvy

 

 

Anselm                                    jméno staré ostravské šachty na Landeku, později Eduard Urx

Antošovice                               nejmenší a nejmladší z obcí, tvořící současnou Ostravu. První

zmínka o obci je z roku 1709. Jméno mají patrně po správci

šilheřovického panství Janu Jantoschovi. Vyhledávané místo

pro odpočinek, zaplavené štěrkovny slouží ke koupání a lovu

ryb. Součástí Ostravy od roku 1976.

Bartovice                                  vznikly v 2. polovině 13. století a prvně jsou zmiňovány v roce

1305. Jméno mají asi po lokátorovi. Naproti hospodě Brodavka

stávala harenda, v níž došlo v roce 1887 k tragédii : hospodský

Brodavka nechtěně zabil opilého horníka F. Musiala, na což

zareagoval Petr Bezruč svou básní „Maryčka Magdonova“.

Součástí Ostravy se Bartovice staly v roce 1960.

Děhylov                        čtvrť na pravém břehu Opavy, hanlivě přezdívaná Dělo-

hov. Patří již do opavského okresu.

Fifejdy                                      ostravská čtvrť, název vznikl z německého „viehweide“, což zna-

mená drážky, výhon pro dobytek. Byly tam patrně i ohrady pro

skot, protože v blízkosti byl Senný trh, dnes Náměstí republiky.

Heřmanice                                první zmínka o obci je z roku 1305. Jméno mají asi po slezsko-

ostravském kastelánovi Heřmanovi. V roce 1884 bylo v místě

postaveno velké skladiště firmy Dynamit – Nobel, zásobující tr-

havinou všechny doly v revíru. Explodovalo 19. března 1924.

K Ostravě byly Heřmanice připojeny v roce 1941.

Hladnov                        ostravský kopec i čtvrť, známá je především rozhledna z let

1908-9, vysoká 16 metrů, a postavená na vodárně. Později re-

staurace Panorama, dnes vše již jen chátrá.

Hošťálkovice                             dějiny obce jsou nejasné, neví se, kdy vznikla. První dokumen-

tovaná zmínka je z roku 1434. V místě je od roku 1955 známý

televizní vysílač. Obec byla v roce 1976 připojena k Ostravě.

Hrabova                                    ostravské předměstí, název je snad z německého „Grab plus Au“,

jiné prameny hovoří, že název vznikl podle stromů, habrů, rostou-

cích u řeky. První zmínka o obci je z roku 1297. Nejznámější

stavbou obce byl dřevěný kostel sv. Kateřiny z 16. století. Počát-

kem 21. století vyhořel, ale byl postaven znovu a vysvěcen 2004.

Hrabová je součástí Ostravy definitivně od roku 1960.

Hrabuvka                                  ostravská čtvrť, původně Nová Hrabová. První zmínky o obci

jsou z roku 1395.   Na pomezí Hrabůvky a Vítkovic leží Jubilejní kolonie, architektonický unikát, postavený v letech 1921-32, a tvořící malé uzavřené město. Dnes společně s Dubinou Hrabůvka tvoří sídliště s 50.000 lidmi. V Hrabůvce bylo první ostravské letiště, provoz byl zahájen 15.7.1946.

Hrušov                                     ostravská čtvrť, dnes se pomalu vylidňující. Název pochází od

hrušek neboli hruší. První zmínka o Hrušovu je z roku 1256.

Největší rozkvět zaznamenal Hrušov, německy Hruschau, na pře-

lomu 19. a 20.století. Byla v něm továrna na sodu, vůbec první

v Rakousku – Uhersku, vyráběla se tam kamenina. Jáma Ida a

kolonie stejného jména. Jámy Albert a Hubert, později přejmeno-

vaná na Generál Stalin a 1962 na Rudý říjen. V Hrušově byla nej-

větší nákladní železniční zastávka Ferdinandovy dráhy a také

slavné veslařské kluby Odra a německý Oderhort.

Hulvaky                                    ostravská čtvrť, jméno dostala z německého „hohlweg“, z něj se stalo „ulwag“ a posléze Hulváky. Znamená to „újezd“.Kdysi se čtvrť pyšnila tzv. Benátkami a populárním koupalištěm.

Karolina                                   bývalá ostravská koksovna v centru města, navazovala na

jámu Karolina v prostoru dnešních Frýdlantských mostů.

Koksovna zanikla v 60. letech, jáma v 70.letech 20. století.

Koblov                                      ostravská čtvrť pod Landekem na břehu Odry. Název od jména

Kobel nebo Kobela. Jáma „Nová jáma“, později důl Odra. Kolo-

nie Amerika.

Krásné Pole                             první zmínky o obci z 13. století. Název podle krásné polohy na

kopci s výhledem na Beskydy.

Kunčice                                   ostravská čtvrť, původně Velké Kunčice. Název patrně podle

jména lokátora Kunce. V obci byl zámek, postavený v letech

1630 – 1634 v pozdně renesančním slohu. Několikrát byl pře-

stavěn, nakonec v barokním stylu. Roku 1999 vyhořel, dnes

ruina. Kunčice  proslavila zejména Nová huť. Ta vznikla

vedle vítkovického Südbau, provozu zřízeného v roce 1943,

v polovině  20. století jako NHKG, provoz byl zahájen 1.1.1952,

a svého času byla největším hutním podnikem v zemi.  Dnes patří Indům.

Kunčičky                                  ostravská čtvrť, původně Malé Kunčice. V Kunčičkách byla

jáma Alexandr s dvěma těžními věžemi a také první ostravské

ZOO, zřízené koncem 40. let 20. století.

Landek                                     legendami opředený kopec nad Odrou v městské části Petřkovice.

Prý se tam našlo první uhlí na Ostravsku, ale každopádně se ko-

pec proslavil nálezem Petřkovické Venuše – torza sošky ženy,kte-

rou vytvořil pravěký umělec před 22.000 lety z krevele. Soška je

absolutním unikátem a měří 4,6  cm.Objevena v r.1953. Lovci ma-

mutů byli v té době prvními lidmi v historii, kteří topili černým

uhlím, jak o tom svědčí archeologické nálezy. Landek má nadmoř-

skou výšku  279 metrů a měl strategickou polohu nad řekou, proto

tam vyrostlo slovanské hradisko a později zeměpanský hrad.

Lhotka                                      čtvrť na levém břehu Odry. Název vznikl od slova „lhůta“, tedy

od období, po které byli kolonisté osvobozeni od placení dávek.

Liščina                                     osada, část Muglinova

Marianky                                  Mariánské Hory -ostravská čtvrť, původně Teufelsdorf – Čertova Lhotka. V roce 1900 byla čtvrť přejmenována na Ostravská Lhot-

ka a o rok později na Mariánské Hory. V té době již probíhal ob-

rovský rozmach, který započal v poslední čtvrtině 19. století, kdy

čtvrť byla sídlem jediného českého těžířstva V.Vondráčka v Ost-

ravě, později tzv. Marie-Anne. Jáma Ignát, později J.Šverma s vlastní koksovnou. Hornická kolonie. V M.Horách byly ulice

pojmenovány podle významných osobností našich dějin a zůstaly

podnes ( např. Přemyslovců ). V r. 1907 vznikla hudební a var-

hanní škola, aktivní byl tamburašský spolek.

Michálkovice                             název od jména lokátora Michala. Čtvrti dodalo specifický ráz

velké množství kolonií : Stará, Na Michálce, Ferdinandova, Petr-

ská, Josefská, Jánská. Jámy Petr a Pavel, vzdálené od sebe 20

metrů, důl Josef a Michal, ten později znám jako Petr Cingr,

v němž byla těžba ukončena v r. 1993 a dnes je z něj Národní

technická památka. Ve čtvrti žilo v roce 1900  60 % Poláků,

většinou z Haliče, kteří sem přišli na sklonku 19. století. Od roku

1911 sem vedla úzkokolejka z Ostravy.

Moravska Ostrava                     centrální část města. První zmínky jsou z roku 1267. Jméno má

od názvu řeky a původně to byla jen Ostrava. Od 15. století se

ale jmenovala Německá Ostrava,( Germana Ostrava, 1469 ) později Moravská. Město začalo vznikat na obchodní cestě z Moravy do Slezska. Leží na čtyřech řekách – Ostravici, Odře, Opavě a Lucině. V 70. letech 14.století  bylo obehnáno hradbami se třemi branami : Hlavní, tzv. Zámostní, Hrabovskou a Přívoz- skou. Uvnitř hradeb byl městský hrad z poloviny 14. století, na což dnes upomíná jen jméno Zámecké ulice. Z roku 1495 je první

úřední záznam v češtině, předtím byly jen v latině a němčině.

V 16. a 17. století bylo město zdecimováno požáry a morem, vpádem Dánů a Švédů a jeho význam upadal.

V polovině 18. století byla Ostrava na 53. místě mezi městy na

Moravě…V roce 1829 měla jen 1.752 obyvatel, ale rozmach prů-

myslu vedl k nezadržitelnému růstu. O 50 let později už bylo oby-

vatel 13.000, v roce 1900 se stala sídlem okresu a v roce 1924 vzni-

kl nový celek : Moravská Ostrava se 113.709 obyvateli. V roce 1946 došlo ke spojení moravských a slezských obcí a vznikla Ost-

rava. Dnes je tvořena 34 historickými  obcemi.

Muglinov                                   název svádí k názoru, že jde o čtvrť muklů, ale vznikl od slova

mogyla – pahorek. První zmínky o Muglinovu jsou z roku 1305.

Významná byla těžba čediče – basaltu, odtud možný výklad náz-

vu Bazaly, na jehož části Muglinov leží. Kolonie „Ida“.

Nova Ves                                 vždy málo významná čtvrť až do okamžiku, kdy se pod ní našly

obrovské zásoby vysoce kvalitní pitné vody. Proto byla v místě

v roce 1890 postavena vodárna. Restaurace „U Boříka“ byla

velmi navštěvovanou plzeňskou pivnicí do doby, pokud kolem

ní vedla tramvajová linka č. 9, spojující Porubu s Novou hutí.

Po výstavbě svinovských mostů význam pivnice upadl.

Ostrava                                    třetí největší město v zemi, 321.000 obyvatel. Název odvozen

od jména řeky Ostravice. První zmínka je z roku 1267.

Nejstarší listinou je glejt Karla IV.,kterým městu dal právo šestnáctidenního trhu. Listina je z roku 1362. Nejstarší knihou

je Kniha památná se zápisy z let 1565-1737. Velká Ostrava vznik-

la sloučením 34 čtvrtí, městských částí  a přilehlých obcí.

Petřkovice                                čtvrť, o níž je první zmínka z roku 1377. Název pochází od jména

Petr. Na kopci Landeku stával zeměpanský hrad. Jáma Anselm

z roku 1835, těžba ukončena 1991, v areálu dnes Hornické muze-

um OKD.  Důl Oskar.

Plesna                                     jedna z nejstarších čtvrtí Ostravy, první zmínka je z roku 1255.

Jméno odvozeno od slova ples, což znamenalo jezírko nebo rozší-

ření vodního toku. V Plesné byl lihovar a pila a od roku 1870 také

první česká záložna ve Slezsku

Polanka nad Odrou                   od roku 1976 součást Ostravy. Jméno znamená husté zalidnění

a má slovanský základ. První písemná zmínka je z roku 1424.

V obci kdysi bylo nejvíce mlýnů v Poodří.

Poruba                                     ostravská čtvrť, německy Hannersdorf, Český název je ze slova

„porub“, znamenajícího místo, kde se rube nebo kde jsou vyká-

ceny stromy, tedy mýtinu. Dnes je Poruba obrovským satelitním

sídlištěm, jehož výstavba začala v roce 1948. V místě je zámeček z roku 1573, postavený na místě někdejší tvrze. Poruba je součástí Ostravy od roku 1957.

Proskovice                               část Ostravy, o níž je první zmínka z roku 1394. Název  je patrně

odvozen od jména Prosek. Známá hospoda „U Psoty“.

Přyvoz                                     Přívoz je ostravská čtvrť, která má jméno od slova „převoz“

a souvisí tedy s řekou. Vznikl asi v první polovině 14. století u pře-

chodu přes Odru. První zmínka je z roku 1377. Význam Přívozu

nesmírně stoupl až po roce 1847, kdy zde bylo postaveno nádraží

Severní dráhy Ferdinandovy. Vedla tudy i tzv. báňská dráha,

spojující všechny  šachty ostravského revíru v polovině 19. století.

Doly František, později Vítězný únor a ještě později Odra, těžba

ukončena v r. 1994. Koksovna Svoboda. Přívoz byl sídlem něko-

lika tiskáren. V letech 1921-1922 továrna Lux, což byl první závod

u nás, vyrábějící žárovky. Významné železniční dílny. Přívoz je

součástí Ostravy od roku 1975.

Pustkovec                                část Ostravy, název patrně od jména Pustek nebo Pustimír. Prv-

ní zmínky jsou z roku 1377. Součást Ostravy od roku 1957.

Radvanice                                ostravská čtvrť, proslulá lihovarem a značkou rumu. První pí-

semné zmínky o obci jsou z roku 1305. Název pochází od jména

lokátora Radvan nebo Radovan. Rafinerie lihu od roku 1853.

Jámy Ludvík a Jan-Maria ( též Josef-Maria ). Kolonie Stará

kolonie, Nová ( Kamčatka ), Pod kaplí, Nad kaplí, Trnkovec.

Radvanice jsou součástí Ostravy od roku 1941.

Slezka Ostrava                         pravobřežní čtvrť města. První zmínky jsou z roku 1229. Čtvrť

se původně jmenovala jen Ostrava, od 15. století Polská Ostra-

va a od roku 1919 Slezská Ostrava. Hrad pochází z roku 1297

a byl renesančně a později i barokně přestavěn. V roce 1763 se

v údolí Burňa našlo kamenné uhlí, ale k soustavné těžbě došlo

až v roce 1787. Jámy Trojice, Hermenegild – Zárubek, Jindřich,

Josef, Františka, Michal, Jan, Jakub, Vilém, Ema, Lucie, Leopol-

dina, Terezie – Petr Bezruč. Nejvíce kolonií v Ostravě : Kamenec,

Zwierzyna, Františkov, Jaklovec, Salmovec, Jakubská, Hermene-

Gild, Na Vilémce, Bunčák.

V roce 1880 žilo na Slezské více než 80 procent lidí v koloniích. Koksovny u jam Trojice, Ema a Terezie. „Slezka“ byla a dosud je přezdívka FC Baník Ostrava, klub na pravý břeh historicky patří. Slezská Ostrava je částí Ostravy od roku 1941.

Stara Běla                                část Ostravy od roku 1975. První zmínky z roku 1272. Jméno obce

pochází od bělosti, čistoty místního potoka. Kdysi v místě stávala

tvrz. Známá restaurace Dakota, což kdysi byl lesní restaurant

s velkým zahradním posezením.

Svinov                                      jméno čtvrti je od slova svinný, což bylo místo, kde pijí a brodí

se svině. S názvem silně kontrastuje německé jméno Schön-

brunn, které znamená krásnou studánku. První zmínky o Svi-

mově pocházejí z roku 1265. Od roku 1847 je v místě železnič-

ní stanice, jejíž budova je dnes jedinou dochovanou stavbou

Severní Ferdinandovy dráhy. Důl Jan Šverma II. z roku 1951.

Rozhlasové vysílače z roku 1925, válcovna trub od roku 1892.

Ze Svinova vedla parní trať do Poruby, Vřesiny, Kyjovic  a

Budišovic. Později byla elektrifikována a jezdila po ní tram- vaj,vozící obyvatele Ostravy do přírody. Součástí Ostravy je Svinov od roku 1957.

Šidlovec                                   část ostravské čtvrti Hrabová u velké haldy. Vznikla jako nová

kolonie Vítkovických železáren v letech 1939 – 1943 na místech

vysušených rybníků, jimiž byla Hrabová poseta.

Vitkovice                                  ostravská čtvrť, kdysi hodně samostatná a sebevědomá. První

Zmínky jsou z roku 1357. Německy Witchendorf. Český název

je od jména Vítek. Sídlo nejstaršího hutního podniku, založe-

ného 1828 jako Rudolfova huť arcibiskupem olomouckým Ru-

dolfem Habsburským. Později VŽKG, dnes Vítkovice Steel  apod.

Svého času nejvýznamnější hutní a ocelářský podnik rakouského

Mocnářství. Jáma Louis, přejmenovaná na Generál Jeremenko.

Kolonie Štítová, Josefská a Kairo. Počátkem 20. století vzniklo

nové centrum z červených cihel  s kostelem, radnicí, závodním hotelem a nemocnicí, tvořící moderní a mimořádný celek. Ve

Vítkovicích byla kdysi stylová luxusní kavárna Industrial, Děl-

nický a Český dům. Součástí Ostravy jsou Vítkovice od r. 1924.

Vyškovice                                ostravská čtvrť, ležící na mírném kopci, což svádí k domněnce,

že odtud je název. Ale spíše je od jména lokátora Vyška nebo Vy-

šemíra. První zmínky o Výškovicích jsou z roku 1408. K Ostravě

bylo předměstí připojeno v roce 1966.

Třebovice                                  ostravská čtvrť, do roku 1922 Střebovice. Název pochází od

tříbení, mýcení lesa. První zmínky jsou z roku 1377. V Třebo-

vicích stojí největší tepelná elektrárna na Ostravsku, dokonče-

ná koncem 30. let 20. století. Součástí Ostravy jsou Třebovice

od roku 1957.

Zabřeh                                     ostravská čtvrť, Heinrichsdorf německy, za komunistické

éry byl pro novou výstavbu „tzv. vzorného sídliště“ propagován název Stalingrad, který v žádném případě nemohl zlidovět ( 1947). Snad původní název byl Záboří,ale nejspíše souvisí s polohou obce na břehu řeky. Celý název je Zábřeh nad Odrou a první zmínky o něm jsou z roku 1288. Jáma Bedřich nebyla pro složité geologické podmínky nikdy dohloubena. V místě byla známá Goldbergerova pískovna, později i cihelna. Chemička J. Rütgerse. Součástí Ostravy je Zábřeh od roku 1924.

Zarubek                                    ostravská čtvrť se stejnojmenným dolem a rozsáhlou

hornickou kolonií ( na Zarubku v malym domku žil

tam chlopek z robku…). Zárubek byl sloučen se Slezskou Ostra-

vou.

 

 

Nejčastější slovní spojení

 

Uvádíme příklady častých slovních spojení, která jsme nechtěli uvádět u jednotlivých výrazů ve slovníku, protože se často váží na různá slovesa.

 

Chuj z tym !                                                                 Nevadí !

V ty pjaty.                                                                   Ihned, bezprostředně, doslova za patami

Dřevo na stojato a baba na ležato vydrža všecko.            Úsloví

Šrame ti v pale  .                                                          Straší ti ve věži

Kantuj se !                                                                   Vypadni !

Štrykoval nohami.                                                         Pletl nohama.

Mokry jak žoch.                                                                       Zmoklý do niti.

Cyp jak lampa.                                                             Pitomec.

Kvader cypa.                                                                Idiot na kvadrát.

Bulaty, jak chleba kulaty.                                              Úplně blbý.

Mět draka.                                                                   Mít pod čepicí.

Lezt do peněz.                                                             Být drahé.

Polub mě v kapsu !                                                       Polib mi zadek !

Kape ti na karbid.                                                         Nemáš to v hlavě v pořádku.

Dubel tupel !                                                                Zvýšení sázky na dvojnásobek v případě, že

soupeř uhraje méně, než polovinu.

Kuřiš, jak bys koňa prodal.                                            Zapaluješ si jednu od druhé.

Měl plne ryny.                                                              Byl opilý.

Kdo se boji, sere v sini.                                                 Úsloví.

Zaleži, jak leži.                                                             Úsloví, důležitá je poloha.

Marně gatě rozpinatě, jak vas neznam,                          Úsloví se sexuálním  podtextem.

tak vam nedam.

Pil jak o dušu.                                                              Pil přes míru,nehleděl na zdraví.

Jak jabko, tak rajske, jak babu, tak z Prajzke.                Úsloví.

Braly mě mory.                                                            Šly na mě mrákoty.

Děvucha bez břucha jak kastrol bez ucha.                      Úsloví.

To bych se přišel na kuři buty !                                      Zkrachoval bych, přišel bych na buben.

Kuřil, jak když chudobny topi.                                       Hulil jak fabrika.

Drži se pipy jak cycka.                                                 Nemůžou ho dostat z hospody.

Čumiš jak ščur do ryny.                                                Hledíš jako nevěřící Tomáš.

Vydupali haviřa, nedali mu haliřa.                                   Úsloví.

Zehni se vole, boz je na dole !                                        Úsloví – na šachtě je třeba dávat si pozor,

aby se člověk neuhodil do hlavy.

Kdo pod štusem pěkně spinka,

škodi jak ta mandelinka.                                               Veršovánka z šachty z 50. let 20.století.

Má politický podtext, mandelinku shazovali

„imperialisti“, aby poškodili úrodu bram-

bor a tak se dokonce chodilo na brigády ne-

bezpečného brouka sbírat.

Čim hlupši sedlak,tym větši kobzole.                             Úsloví.

Vajco se robi chytřejši, jak kura.                                               Úsloví.

Holaj duša, pekla nima !                                    Radostné úsloví, znamenající, že oslava mů-

že začít, pojďme se bavit…

Popij vudky, bo čas krutky !                                          Úsloví.

Pša krev !                                                                    Kletba z polštiny.

Měl vjeter pod klobukem.                                              Měl pod čepicí.

 

 

 

 

Prameny:
 
Filgas, Josef : Zapomenutá Ostrava, Ostrava 1962
Křístek, Václav : Ostravská hornická mluva, SPN 1956
Město Šenov : Slovník nářečí, 2001
Ostrava – Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 1964,1966
Kolektiv autorů : Ostrava 1880 – 1939, WART 2000
Ostrava – sedm staletí města, NVMO 1975
Skulina, Josef : Severní pomezí moravskoslovenských nářečí, ČSAV 1964
Landsmann, Ivan : Pestré vrstvy, Torst 1999

Zdroj: Slovník

Příchozí vyhledávací fráze:

• ostravský slovník
• POZADEK
• letni kino ostrava poruba
• mail centralka cz loc:CZ
• ostravské nářečí
• mail imss go loc:CZ
• ostravskY slovnicek
• ostravské slova
• význam příjmení ščur
• ostravsky hospoda